Proč Piráti skončili jako fackovací panák

zdroj: ČTK / Kamaryt Michal

Facka od voličů a pak ještě jedna od premiéra Petra Fialy. Tak lze popsat poslední (prozatím myšleno “poslední proběhlé”) dny Pirátů. Po dalším špatném volebním výsledku v čele strany končí Ivan Bartoš. Ale do uvolněné pozice předsedy se nikdo jiný příliš nehrne.

Piráti teď navíc budou řešit, jestli zůstanou ve vládě. Premiér Fiala v ní totiž kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení nechce už dál s Bartošem sedět. Pro Piráty to může být příležitost přejít z vlády do opozice a nastartovat novou komunikaci.

Kdo skončí ve vládě?

Piráti za sebou mají další volební výprask. Už třetí v řadě. V parlamentních volbách v roce 2021 získali pouze čtyři poslance, dva mandáty ze tří ztratili i v letošních evropských volbách.

Teď špatně dopadli i v krajích. A po volbách přišli i o předsedu Ivana Bartoše. Svůj odchod ze strany už avizoval i ministr zahraničí Jan Lipavský. Hned poté, co prý odejde z vlády. Bartoše navíc nikdo moc v čele Pirátů nahradit nechce.

Podraz, nebo logický krok?

Premiérovo rozhodnutí odvolat Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj u Pirátů vyvolalo velké emoce. Mluví o podrazu a vykopnutí celé strany z vlády. Premiér by ale po nich reálně chtěl pouze vyměnit neúspěšného ministra.

Další dva ministři za Piráty podle něj mohou dál pokračovat. Piráti Fialova nejistého vystoupení využili k vnitřní mobilizaci, okamžitě spustili hlasování o vystoupení z vlády.

Velmi drahé prohry

Trochu při tom zapomínají na to, že problémy s digitalizací stavebního řízení jsou reálné. Pirátům to ostatně v krajských volbách dali svým “nepříchodem” najevo i jejich dnes už asi bývalí voliči.

A i ostatním vládním stranám zřejmě došlo, že po drtivém vítězství ANO budou muset něco změnit. Zejména v ODS už delší dobu sílil tlak na vyhození Pirátů z vlády, premiér ale dlouho vzdoroval.

Pirátská strana se nyní chopila příležitosti, jak se vykreslit jako zrazená oběť, která byla pro své kolegy ve vládě kvůli své neutuchající práci nepohodlná. Otázka je, jak tahle póza Pirátům pomůže. Jisté ale je, že nespokojenost ve straně narůstá. Členové strany kvůli prohraným volbám přicházejí o funkce, stranická kasa pak o miliony. Jen po letošních krajských volbách strana konkrétně přišla o 24 milionů korun ročně.

Proti všem

Piráty tak čeká několik dležitých rozhodnutí. Zůstat ve vládě? Koho za Bartoše? Snažit se udržet Lipavského? Jasno mají o tom, jak komunikovat své vystoupení z vlády. Budou tvrdit, že se ODS chystá na spolupráci s hnutím ANO, která by měla nastat po parlamentních volbách v příštím roce.

Piráti tak místo plánovaného restartu uvnitř vlády přechází do režimu trucující opoziční strany, která bude bojovat proti všem. Otázka ovšem je, kdo takovou stranu bez koaličního potenciálu, jejíž předseda nezvládl Piráty vzývanou digitalizaci, bude chtít volit.

Všimneme si jich?

Připomeňme si navíc, v jakém stavu je v současné době česká opozice. Jasně v ní dominuje hnutí ANO se svou stínovou vládou a 72 poslanci. Relativně silný poslanecký klub má i SPD s dvaceti poslanci a viditelným lídrem Tomiem Okamurou.

Piráti by naopak do opozičních lavic zasedli pouze ve čtyřech. Na každou jejich kritiku bude navíc z vlády i z nynější opozice odpovězeno, že byli tři roky součástí vládní koalice a mohli dané věci prosadit. Rozhodně to tak nebudou mít lehké.

Neumí mobilizovat

Kde se tedy u ještě nedávno progresivních a pro mladé sympatických Pirátů stala chyba? Voliče už poněkolikáté nezaujali svou předvolební kampaní, navíc se jim nedaří generovat nové zajímavé osobnosti.

To potvrzuje i současný (ne)souboj o vedení strany. Jejich výrazný ministr Lipavský je na odchodu, další ministr Michal Šalomoun je naprosto neviditelný. Místopředsedkyně Markéta Gregorová chce zůstat v europarlamentu a další místopředsedkyně Jana Holomčík Leitnerová o sobě dala vědět celkem dvakrát. Poprvé, když se stala letos v lednu místopředsedkyní strany, a podruhé, když nyní na svůj post rezignovala.

Kde jsou ty časy

Piráti si největší zisky připsali ve sněmovních volbách v roce 2017 a v evropských volbách v roce 2019. Tehdy představovali energickou, programově orientovanou a protestní stranu plnou zajímavých osobností. Jejich členská základna i zklamaní voliči jim vyčítají, že se s příchodem do koaliční vlády strana změnila. Nedaří se jí prosazovat důležitá témata, místo boje proti politickým oponentům se nyní Piráti hádají uvnitř strany.

Problematické je, že se jim opakovaně nedaří mobilizovat své voliče. Ti liberální k nim mají alternativu ve Starostech, protestní pak mohou zkoušet neustále nově vznikající strany a hnutí.

Tradičně se Piráti opírali o mladé voliče, na ty ale nyní díky svým výrazným osobnostem (Turek, Nerudová, Schillerová) dokážou už lépe cílit jiní a, jak vidíme u Danuše Nerudové či Aleny Schillerové, nemusí jít ani o “vrstevníky”. Pirátskou stranu, pokud chce přežít, každopádně nečeká nic jednoduchého. Také proto se do vedení strany nikdo nežene.