Tři roky těhotná cizinka, která oslovuje cestující pražského metra přímo ve vozech, nebo babička o holi s papírovou cedulí zaplněnou fotografiemi nemocných dětí, o které se údajně stará. Na "žebrácky lukrativních" místech Prahy operují lidé, kteří jsou pod vlivem organizovaných skupin.

Tyhle gangy pak svým žebračkám a žebrákům zajišťují "pracovní místo", dopravu k němu a někdy i ubytování. Lidé v nouzi jim za to odevzdávají své výdělky.

Zatímco část politiků a městská police by situaci řešily neustálým vykazováním jednotlivců z míst, kde jim žebrání zakazuje vyhláška, radní pro oblast sociálních věcí Ivana Antalová z Prahy 1 upozorňuje na nutnost komplexnějšího řešení.

Chybí podle ní systém sociální, zdravotní i adiktologické pomoci pro osoby, které jsou ve zranitelné situaci, a mohou se tak stát obětmi žebráckých gangů.

Praha má vyhlášku

Na turisticky frekventovaných místech a v prostorách i vozech metra už desítky let operují žebráci. Často jde o cizince, handicapované nebo jinak zranitelné lidi, kteří jsou pod vlivem organizované skupiny.

A této "žebrácké mafii" musí žebrající lidé buď celý, nebo podstatnou část svého výdělku odevzdávat. Skupina jim pak zajišťuje „exkluzivitu místa“ nebo třeba rozvoz na tato místa po Praze.

Nucené žebrání je přitom trestný čin, který spadá pod obchodování s lidmi. Praha se ale řídí spíš starou vyhláškou, kterou aplikuje přímo na jednotlivce, na samotné gangy je, zdá se, krátká.

Odstranit, nebo pomoct

O problému jsme mimo jiné hovořili s radní Prahy 1 pro oblast sociálních věcí a bezbariérovost Ivanou Antalovou (bezpartijní).

„Považuji za důležité nezůstat jen u otázky, jak žebrajícího člověka z veřejného prostoru odstranit. V terénu se setkáváme i s velmi zranitelnými lidmi, například s lidmi bez domova, se závislostí, zdravotním postižením nebo kombinací zdravotních a sociálních problémů. Právě takoví lidé mohou být snadným cílem pro někoho, kdo jejich situaci zneužije,“ říká pro Bold News Antalová.

Zákaz vstupu

Policie má podle ní řešit porušování pravidel a případnou trestnou činnost, město ale musí zároveň budovat funkční síť sociálních a zdravotních služeb. „Bez ní budeme pořád jen přesouvat problém z jednoho místa na druhé,“ vysvětluje.

Osob na ulici si před volbami všiml také kandidát na primátora za ANO Jan Hušbauer. Ten by k nim přistupoval poněkud radikálněji.

Národní třída, půl dvanácté v noci.

Tohle je obraz centra Prahy po osmi letech vlády lidí, kteří měli bezpečnost a pořádek ve městě řešit v čele s @Svoboda_Slavek.

Opakovaně stejní lidé, stejné problémy, alkohol, drogy, obtěžování okolí. Strážníci zasahují a za chvíli se… pic.twitter.com/gDfyomIdCB

— Jan Hušbauer (@HusbauerJan) September 14, 2026

„Tohle je obraz centra Prahy po osmi letech vlády lidí, kteří měli bezpečnost a pořádek ve městě řešit,“ rýpl si do současného vedení hlavního města ve svém příspěvku na síti X.

Žebrák nerovná se pachatel

I Hušbauer připojil svůj „návod“, jak by situaci řešil. „Kdo na konkrétním místě opakovaně dělá problémy, může dostat zákaz tam chodit. Do konkrétní ulice, na náměstí nebo vestibulu metra. A tím rozhodně nekončíme,“ slibuje.

Podle Antalové, která do zastupitelstva Prahy 1 v říjnu kandiduje za místní uskupení Rozhodujme společně a stranu Volt Česko, je ale důležité rozlišovat mezi člověkem, kterého vidíme žebrat, a člověkem, který na jeho situaci vydělává.

„Byla bych ráda, kdyby veřejnost nevnímala každého žebrajícího automaticky jen jako pachatele. Někdy může být sám obětí nátlaku nebo jen potřebuje sociální, zdravotní či adiktologickou pomoc,“ popisuje komplexnost problému.

Právě na nedostatečné kapacity adiktologických center nebo nedostatek sociálních terénních pracovníků upozorňují odborníci i neziskové organizace opakovaně.

Kdo je manipulován

Cestující v metru pravidelně oslovují například lidé bez končetin, na vozíku, těhotné ženy nebo spíš ženy, které se za těhotné vydávají. Také pro lidi s kombinovanými potřebami má systém často velmi slabou nabídku.

Chybí dostatek sociálně-zdravotních pobytových služeb, chybí terénní zdravotní služby, takzvaná street medicine. K tomu se přidává krize dostupného bydlení a slabá prevence.

„Často začínáme intenzivně pomáhat až ve chvíli, kdy člověk přišel o bydlení, zdraví, příjem i sociální vazby. V takové chvíli je jeho návrat mnohem obtížnější a zároveň je mnohem snáze manipulovatelný,“ popisuje možnou cestu do spárů organizovaného žebráckého gangu radní pro Prahu 1.

Slovenský příklad

V řadě médií se objevil případ z roku 2018, kdy slovenští kriminalisté odhalili šestičlenný gang, který několik let nutil lidi pod hrozbou násilí žebrat v ulicích Německa, Rakouska a Švýcarska. Skupina si tak podle serveru Aktuálně.cz vydělala bezmála 13 milionů korun.

Lidé, které si gang pro svůj organizovaný zločin vybíral, byli převážně invalidní důchodci a sociálně slabí jedinci, které skupina posílala do zahraničí. Tam byli „v době volna“ ubytováváni v nelidských podmínkách. Členům gangu hrozily tresty odnětí svobody ve výši sedmi až 12 let.

Vykázat a neřešit

Městská policie v Praze zatím problém řeší hlavně vykazováním jednolitých žebráků z prostor, kde jim činnost zakazuje vyhláška. Při podezření na organizované vykořisťování radí Antalová věc předat státní policii, která může posoudit další postup včetně třeba případného zapojení cizinecké policie.

Problém organizovaného žebrání není pouze otázkou veřejného pořádku. Tento byznys s lidmi funguje, pokud není pro organizátory složité najít zranitelné osoby. Čím děravější je síť sociálních, zdravotních a pobytových služeb, tím více lidí se může dostávat do situace, kdy je někdo další dokáže zneužít.

„Potřebujeme tedy dvě věci současně. Důsledně postupovat proti těm, kteří na zranitelných lidech vydělávají, a zároveň posílit služby, které dokážou lidem pomoct ještě dřív, než se ocitnou úplně na dně,“ uzavírá radní Antalová.