Pokud někomu přijde titulek trochu nejednoznačný, tak je to i trochu záměrně. Kdyby prezident Petr Pavel na přelomu roku jmenoval Filipa Turka ministrem, měli bychom dneska už od tohoto ministra pokoj. A taky bychom měli pokoj od toho, kam má a nemá prezident jezdit a jaké má vlastně pravomoci.
Zároveň bychom stále měli prezidenta, který bez jakýchkoli "ale" dodržuje ústavu. Teď máme prezidenta, který ji, když se mu to hodí, dodržuje s "ale", ovšem po ostatních žádá, aby ji dodržovali do důsledků. Tedy hlavně ty její části, které se týkají jeho.
Lidi ho volili
Filip Turek by se samozřejmě ve společnosti na západ od nás ministrem stát nemohl. Jeho minulost, příklon k nacismu a rasismu a podezření z týrání nejméně jedné partnerky by ho automaticky diskvalifikovaly.
Jenže lid si zvolil premiéra, kterému je to jedno, protože ve svém druhém funkčním období sleduje bezskrupulózně už jen své byznysové zájmy, to, aby nebyl odsouzen, a také je po vzoru Miloše Zemana hnán motorem pomsty. Nějaký Turek ve vládě na této misi pro Andreje Babiše tedy nic neznamená.
Jmenovat s podmínkami
Prezident pověřil obžalovaného Andreje Babiše i se scénkou o vyřešení střetu zájmů sestavením vlády. Stalo se. Byl to po volbách ostatně předseda vítězné strany. Pak by ale prezidenta nemělo rozhodit, že si Andrej Babiš přitáhne do vlády někoho, jako je Filip Turek.
Ta show, že by se člověk jako Turek neměl stát ministrem, se ze strany Hradu samozřejmě odehrát měla. Nakonec ho ale prezident s tím, že jde o odpovědnost premiéra, s velkou výhradou a podmínkou, že ho premiér také za jakýkoli exces odvolá, jmenovat měl.
Zmocněnec bez odpovědnosti
Nejmenováním prezident dosáhl jen toho, že si Turek, který nemá žádnou odpovědnost, může bez jakýchkoli následků dělat, co se mu zlíbí. Nechat vyhazovat lidi, kteří na rozdíl od něj něčemu rozumí, z resortu, kterému nešéfuje. Nadávat lidem, kteří na rozdíl od něj něčemu rozumí, do parazitů. A bourat autem do aut lidí, kteří na rozdíl od něj dělají užitečnou práci.
Musím uznat, že někteří příznivci vnímají problematiku Prahy napadené soudruhy Piráty od kořenů.
— Filip Turek (@DolphSegal) July 17, 2026
„Pražskou severojižní magistrálu, která protíná centrum města, navrhl kolektiv urbanistů a dopravních inženýrů v rámci Útvaru hlavního architekta města Prahy (ÚHA) na přelomu 60. a…
Ministrovi by tohle dokonce ani v české společnosti zkrátka neprošlo. U zmocněnce, což je funkce vytvořená proto, aby nějaká funkce byla, je to české společnosti opravdu jedno. A u poslance? Tam je obzvlášť u těch vládních úroveň už tak nízko, že v tomto případě rezignaci nikdo kromě povinného hlasu opozice ani nepožaduje.
Tlak na Turka i Babiše
Pokud by se Turek býval byl stal ministrem, vyšla by jeho nekompetence okamžitě najevo. A dělo by se tak napřímo. Ekologické organizace a občanská společnost by měly jasný cíl protestů. Takhle je na ministerstvu ještě podivná postava jakéhosi Igora Červeného, jemuž Turek zabral kancelář a resort rozkládá bez ohledu na ministra a bez jakékoli odpovědnosti.
Petr Pavel měl zkrátka zmocněnce v aktuálním stavu dočasné rezignace se skřípěním zubů, se všemi obavami a podmínkami směrem k premiérovi jmenovat. Tlak na odvolání Filipa Turka by se pak už po několika měsících a hláškách o parazitech vyvíjel přímo na Andreje Babiše, který by se poté Turka rád i s ohledem na krytí výkonů ministryně pro místní rozvoj za ANO a svých vlastních kauz zbavil.
Prezident se navíc nejmenováním Turka sám vmanévroval do role "lídra opozice" a po nejmenování motorového kandidáta nemá proti Babišovi argumentační náboje. Musí se tak obracet na soudy, aby mu posvětily návštěvy mezinárodních akcí.
A pro bezpečnost této země a jejích obyvatel by jmenování Turka ministrem mělo ještě jeden efekt. Zřejmě by alespoň na čas ministrování dostal i auto s řidičem, který umí řídit.
