Česká armáda podle prezidenta Petra Pavla není na dobré cestě k plnění závazků vůči NATO ani k připravenosti na rozsáhlý ozbrojený konflikt. Návrh jejího rozvoje do roku 2040 totiž nepočítá s dostatečnými prostředky. Česko přitom už nyní neplní sedmdesát procent spojeneckých cílů.
Prezident už před pondělním jednáním vlády, kterého se osobně účastnil, také upozornil, že odpovědnost za bezpečnost země nese právě kabinet.
Plně bojeschopná
Cílem koncepce by podle prezidenta měla být plně bojeschopná česká armáda připravená bránit vlastní území a také plnit spojenecké závazky v Severoatlantické alianci (NATO). Závazky jsou podle něj vyjádřeny v systému obranného plánování a cílech výstavby schopností. V navržené podobě však koncepce podle Pavla k jejich plnému naplnění nepovede.
Česko podle projednávané koncepce neplní sedmdesát procent cílů výstavby schopností požadované spojeneckými závazky, přičemž u zdrojově nejnáročnějších zaostává o pět až deset let. Tento deficit omezuje schopnost české armády plnit úkoly kolektivní obrany.
Prezident připustil, že vláda má kromě obrany a armády také jiné priority. Poukázal ale na to, že obdobným problémům čelí i spojenci, kteří přesto podpořili zvýšení obranných výdajů, aby jejich armády mohly plnit své úkoly.
Dvě stačit nebudou
Aktualizovaná Koncepce výstavby armády do roku 2040 je strategický dokument, který má určit priority a rozvoj české armády na následující roky. Z materiálu vyplývá, že plánované financování do roku 2030 ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) umožní jen omezený rozvoj vybraných schopností.
Nedostatky koncepce podle Pavla nejsou problémem samotné armády, která vychází z prostředků a peněz přidělených politickou reprezentací. "Je to vláda, kdo zodpovídá za bezpečnost země," dodal Pavel.
Prezident uvedl, že se jednání zúčastnil především kvůli dvěma projednávaným bodům, dlouhodobému výhledu a zmíněné koncepci výstavby armády. Oba dokumenty považuje vzhledem k současné bezpečnostní situaci za zásadní. Výsledek jednání kabinetu komentovat nechtěl.
Aktualizace o dva roky dříve
Předchozí koncepci s výhledem do roku 2035 schválila vláda Petra Fialy (ODS) v roce 2023, obvykle se dokument přepisuje každé čtyři až pět let. Současný kabinet se rozhodl koncepci aktualizovat o dva roky dříve, než byl původní plán, mimo jiné i proto, že spojenci loni na úrovni NATO přijali nové budoucí závazky.
Mezi priority dokument řadí dokončení výstavby těžké brigády, zahájení modernizace střední brigády, posílení ochrany proti vzdušným hrozbám a zlepšení velení a řízení.
Podobně jako předchozí koncepce nový dokument počítá s přípravou na dlouhotrvající konflikt vysoké intenzity proti technologicky vyspělému protivníkovi a zdůrazňuje kolektivní obranu NATO, modernizaci výzbroje i doplňování personálu a zásob.
