Už je to téměř oficiální. Belgie není jen sídlem Evropské unie, ale také centrem dovozu drog do Evropy. Podle tamního soudce se země dostává pod stále silnější vliv drogových gangů a hrozí, že se postupně promění v takzvaný „narkostát“.

Důležitou roli v tomhle trendu hraje přístav v Antverpách, který spolu s nizozemským Rotterdamem funguje jako hlavní vstupní brána kokainu do Evropy. Podle evropských dat přes tyto přístavy proudí až 70 % této drogy, a to především z Kolumbie.

Zároveň v zemi posiluje svoji moc organizovaný zločin, jehož aktéři zastrašují zaměstnance přístavů. Gangy stojí také za několika nedávnými přestřelkami v Bruselu či za plánem na únos belgického ministra.

Situace je natolik vážná, že někteří soudci už žijí pod policejní ochranou v bezpečných domech, zatímco belgická justice zároveň bojuje s dlouhodobým nedostatkem financí a personálu, což podle kritiků ohrožuje fungování právního státu.

Drogy do Evropy

Belgie má v posledních letech čím dál větší problém s drogovým obchodem a s ním spojenou kriminalitou. Pro britský deník The Guardian to uvedl soudce Bart Willocks, který působí v Antverpách.

Ty jsou největším belgickým námořním přístavem a jedním z nejrušnějších logistických center v Evropě. Právě Antverpy jsou společně s nizozemským Rrotterdamem také hlavní vstupní branou drog na starý kontinent.

Stovky tun kokainu

Podle dat Evropské agentury pro drogy (EUDA) proudí přes tato dvě města až 70 procent kokainu mířícího do Evropy, a to především z Kolumbie. Jen v roce 2023 zabavily úřady v Antverpách rekordních 121 tun této drogy.

V dalších letech toto číslo sice kleslo, podle expertů to však může být jen důsledek sofistikovanějšího ukrývání drog nebo přesunu pašeráků do menších přístavů.

Bude z ní narkostát?

Loni v říjnu přistoupil antverpský soud k neobvyklému kroku, když zveřejnil dopis napsaný anonymním soudcem. Ten v dokumentu varoval, že se Belgie po vzoru některých latinskoamerických zemí přeměňuje v takzvaný „narkostát“.

V zemi podle soudce ve velkém působí rozsáhlé mafiánské struktury, které fungují mimo dohled policie i justice. „Stáváme se státem s velkým množstvím korupce a hrozeb,“ uvedl pro The Guardian belgický generální prokurátor Guido Vermeiren.

Chtěli unést ministra

Drogové gangy o sobě navíc v posledních letech dávají čím dál víc vědět svými praktikami, které běžně bývají ve vyspělých zemích považovány za nepředstavitelné.

Gangy byly například označeny za strůjce plánů na únos bývalého ministra spravedlnosti Vincenta Van Quickenborna z roku 2022. Stály také za sérií přestřelek v ulicích Bruselu, které se odehrály před dvěma lety.

Zastrašování a útoky

Z minulosti je znám také případ, kdy zločinci zaplatili víc než 250 tisíc eur pracovníkovi přístavu, aby v rámci své práce přesunul jeden z lodních kontejnerů, který ukrýval drogovou zásilku. Pokud v podobných případech zaměstnanci odmítnou s mafií spolupracovat, stávají se terčem zastrašování či násilných útoků.

„Opravdu máme problém a měli bychom víc investovat do personálu a dalších zdrojů, abychom ho zvládli,“ řekl britskému deníku soudce Willocks. Podle prokurátora Vermeirena gangy zaměstnance přístavů například vydírají prostřednictvím dopisů obsahujících fotografie jejich dětí. Výjimkou nejsou ani bombové útoky, které cílí na jejich domovy. V podobné situaci jsou nakonec i belgičtí soudci, kteří se stěhují do zabezpečených domů a žijí pod policejní ochranou.

Zaměstnávají děti

Belgická drogová mafie se zaměřuje i na mladé lidi, jimž pomáhaá sehnat práci v přístavech a následně na ně vyvíjí tlak, aby plnili její příkazy.

Z minulosti jsou známy i případy najatých mladých zlodějů, jejichž úkolem je za směšné peníze krást kokain z kontejnerů. Některým z těchto zlodějů bylo pouhých 13 let.

Justice v krizi

Belgická justice zároveň dlouhodobě trpí nedostatkem financí a personálu. Podle soudců je aktuálně systém po desetiletích podfinancování na hraně kolapsu. Soudci často čelí tlaku ze strany mafie, aby se dopustili procesních chyb, které mohou vést k osvobození obžalovaných.

Vláda vedená konzervativním premiérem Bartem de Weverem sice slíbila investovat do roku 2029 v oblasti soudnictví miliardu eur, podle kritiků to ale nestačí. Soudci proto nedávno zahájili kampaň s názvem Five to Twelve, která má upozornit na hrozící krizi belgického právního státu. Navrhují přitom desítky reforem, a to od bezpečnějších soudů až po vyšší platy pro soudce a úředníky.