Filip Turek a čeští myslivci se na sociálních sítích radují z úspěchu. Dál mohou používat olověné střely i přes to, že je olovo škodlivé pro životní prostředí, pro zvířata a taky pro lidi. Evropská unie se tento jedovatý kov snaží omezit už dlouhou dobu, přestal se používat třeba ve vodovodních trubkách, v barvách či v benzinu.

Myslivci ale říkají, že jsou olověné střely účinnější a šetrnější k jejich zbraním. Spojence našli ve Filipu Turkovi. Ten tvrdí, že se mu podařilo vyjednat v EU výjimku. Původní návrh ministerstvo životního prostředí, kde Filip Turek před nehodou na I. P. Pavlova působil jako zmocněnec pro Green Deal, okleštilo a vyjednalo prodloužení přechodného období z původních tří na sedm let.

Podle webu ministerstva se povedlo také zachovat možnost využití olověných broků na sportovních střelnicích. Olovo se tak bude do půdy a vod dostávat ještě několik let.

Na ruku myslivcům

Evropská unie na konci června schválila omezení škodlivého olova ve střelivech. České ministerstvo životního prostředí a Filip Turek si ale vydupali výjimku, která dělá radost myslivcům.

Kvůli tlaku Česka se zákaz nebude vůbec týkat kulových střel ani brokových nábojů s jednotnou střelou. Regulace se tak podle serveru Eko News vztahuje pouze na hromadné kuličkové broky používané v brokovnicích, zatímco olověné kulové střely a jednotné broky, takzvané slugy, byly z návrhu na zákaz vypuštěny.

Bylo to tak vždy

Jedovaté olovo přitom škodí nejen životnímu prostředí, ale může uškodit také lidem, kteří maso ze zvířete zastřeleného olovem snědí. Ochránci přírody upozorňují, že znečištění prostředí tímto kovem vede podle mnoha výzkumů ke zvýšení zdravotních poruch u lidí.

„Největší prů..r je to při lovu kachen, protože jak se loví u vody, tak jí to olovo může kontaminovat," popisuje pro Bold News Dalibor, který je kromě jiného vlastníkem lesa. Čeští myslivci ale argumentují tím, že „se olověné střely používaly vždy“ nebo dokonce tím, že „díky nim zvířata méně trpí“.

Výhody olověných střel nepopírá ani Dalibor. „Jsou těžší, takže účinnější, a hlavně míň dřou hlaveň, takže jsou šetrnější ke zbraním," zmiňuje.

V půdě i organismech

O omezení olova se podle europoslankyně Markéty Gregorové v Evroopské unii jedná už asi deset let. Olovo se po dopadu střel rozkládá v půdě, a toxické látky se tak dostávají právě i do vody.

Podle Deníku.cz před znečištěním vod varovali hlavně ornitologové z celé Evropy. Ti také prostřednictvím své mezinárodní organizace Bird Life International informovali o petici proti používání olověných střel, kterou následně podepsalo šedesát tisíc lidí napříč evropskými státy.

"Vědecké důkazy ukazují, že úlomky olověné munice kontaminují zvěřinu konzumovanou rodinami, což je riziko hlavně pro děti a těhotné," píše ke zdůvodnění organizace. "Olověná munice otravuje i volně žijící zvířata včetně některých z nejznámějších a nejohroženějších druhů v Evropě. Každý rok zemře kvůli otravě olovem víc než milion ptáků," dodávají ornitologové.

Myslivci pro olovo

Proti zákazu olověných nábojů byli ale po celou dobu myslivci a rozjeli dokonce za jedovatý kov kampaň na sociálních sítích. „Olovo neničí hlavně. Ekomaniakům by měly vadit spíš plasty v lesích,“ komentuje nařízení na facebookovém profilu LIGA LIBE - Petice proti nesmyslným zákazům legálních obranných prostředků jeden z nich.

„Pokud bude EU trvat na těchto ideologických zákazech a příkazech, tak by měla střelecká a rybářská komunita začít vnitřně politicky tlačit na Czexit!“ napsal ve svém příspěvku na Facebooku další příznivce olova v nábojích.

Prodloužené období

Nyní myslivci v příspěvcích na stejném profilu oslavují úspěch ministerstva, které se paradoxně jmenuje pro životní prostředí, a Filipa Turka. Podmínečně odstoupivší vládní zmocněnec se na oficiálním webu ministerstva úspěchem pochlubil také.

„Díky našemu tlaku se podařilo zásadně zúžit rozsah návrhu pouze na hromadné broky, vyjmout kulové střely a jednotné střely do brokovnic, prodloužit přechodné období z původních tří na sedm let a zachovat možnost využití olověných broků na sportovních střelnicích za stanovených podmínek,“ shrnul Turek.

Pochybnosti europoslankyně

Turkovy zásluhy na změkčení zákazu olověných střel pro Česko ovšem lehce zpochybňuje jeho bývalá kolegyně, europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová.

„Jeden výbor Rady celou legislativu nedělá. Pokud nicméně pan Turek tvrdí, že se mu něco povedlo vyjednat, jsem si téměř jistá, že na tom neměl žádný podíl," komentuje pro Bold News Gregorová s odkazem na zkušenosti s Turkovými dalšími tvrzeními, která se pak ukázala jako nepravdivá.

Zákaz nepodpořili ani Piráti

Podle Gregorové nebyla ovšem kvalitně zpracovaná už samotná rezoluce k omezení olova ve střelivu, proto se taky Piráti při hlasování zdrželi, i když obecně jsou pro ochranu přírody a ptactva.

"Rezoluce byla disproporční a s nejasnými definicemi. My sice podporujeme ochranu vodního ptactva, ale já osobně s aktuální podobou srozuměna nejsem," dodává pro Bold News europoslankyně.

Není spokojený

S českým výsledkem není definitivně spokojen ani Filip Turek. Rezoluce i s výjimkou pro Česko podle něj zasahuje do myslivosti i sportovní střelby.

„Nebyly dostatečně zohledněny některé praktické, ekonomické a bezpečnostní aspekty,“ píše se na webu ministerstva. Úplný zákaz olova pro myslivecké účely už přitom platí například v Dánsku, Nizozemsku a části Belgie. Další země se tento kov snaží omezit i v rybolovu.

Trubky bez olova

Server Eko News dále zmiňuje, že v uplynulých desetiletích západní společnost přestala používat olovo ve vodovodních trubkách, v barvách či v benzinu kvůli tomu, že je tento kov jedovatý i v minimálním množství. Neexistuje tedy ani žádná jeho bezpečná dávka.

Snaha o okleštění evropského zákazu je podle ochránců přírody "názorná ukázka toho, jak čeští myslivci lobbují na politické úrovni za své vlastní ekonomické zájmy". A spojence podle ekologů našli právě ve Filipu Turkovi a dalších lidech na ministerstvu životního prostředí.