Nejdříve ministr životního prostředí a pak i zmocněnec pro Green Deal na "silničních překážkách". Šéf resortu Igor Červený v pondělí po jednání vlády oznámil, že na Šumavě unikají do půdy toxické látky. V pondělí večer pak Filip Turek upřesnil, že může jít o yperit, kteroužto informaci poté ještě později upřesnil s tím, že jde o fosgen. Co tedy Šumavu ohrožuje?

Průzkum bývalého vojenského prostoru Dobrá Voda přítomnost bojových látek, o kterých mluvil Filip Turek, nepotvrdil. Neznamená to však, že je lokalita bez problémů. V půdě se nachází zhruba tisíc tun kontaminované zeminy.

Trojí upřesnění

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) svými výroky opět vyvolal rozruch. V pondělí tvrdil, že na území Národního parku Šumava do půdy proniká yperit, večer své tvrzení změnil na jedovatý plyn fosgen a později své prohlášení upravil ještě potřetí, když na sociální síti X uvedl, že jde o látky, které by se mohly za určitých okolností změnit ve fosgen.

Kolik „mozkových gigantů“ má asi více informací než doc. Ing. Jaromír Wasserbauer, Ph.D., vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí? Kolik mediálních blbečků netuší, jak může vznikat fosgen, hlavně v souvislosti s tím, že nám parky rády hoří, ale musí situaci… pic.twitter.com/OzdzLxqj8c

— Filip Turek (@DolphSegal) September 9, 2026

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) následně v úterý na tiskové konferenci řekl, že se v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda našlo asi tisíc tun kontaminované zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi, například dioxiny, furany, rtutí nebo arsenem. Podle Červeného neměl Turek ve chvíli, kdy příspěvky s nepříliš přesnými infoemacemi psal, dost aktuálních dat.

"Z výsledků prací vyplývá, že se v dané lokalitě nenacházejí látky historicky používané jako chemické zbraně," uklidnil později situaci Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Místo přesto označil za významnou ekologickou zátěž.

Úřad uklidňuje

Průzkumem šumavské lokality kvůli unikajícím chemikáliím byla pověřena firma Dekonta. Podle SÚJB měly průzkumné práce upřesnit rozsah a charakter kontaminace ve zkoumaných ložiscích a identifikovat případná dosud neodhalená rizika vůči zdraví a bezpečnosti lidí a vůči životnímu prostředí a navrhnout případná sanační opatření.

SÚJB uvedl, že je o postupu i výsledcích průzkumu v někdejším cvičišti chemického vojska informován. Nalezené chemické látky a podezřelé materiály byly podle něj v terénu předběžně identifikovány a vzorky určené k dalším analýzám převezeny k laboratornímu vyhodnocení.

Terénní ani laboratorní metody neprokázaly přítomnost látek uvedených v příloze k úmluvě o zákazu chemických zbraní ani chemické látky, které vznikají jejich rozkladem, plyne z vyjádření úřadu.

Věděli a nečinili?

Ministr Červený uvedl, že průzkum se v lokalitě uskutečnil už v roce 2023 a navázala na něj sanace menšího území, kterou hradil národní park Šumava. Bývalé vedení ministerstva životního prostředí od Dekonty podle Červeného tehdy dostalo informace, jaké nebezpečné látky tam jsou, a také, že zasažené území je větší, než se předpokládalo. Firma doporučila mimo jiné odvezení sudů a další sanaci. Podle Červeného ale tehdejší vedení MŽP nekonalo.

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v reakci na to uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadal národní park Šumava. O tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, informován prý nebyl.

O dva roky později pak MŽP pod Hladíkovým vedením dostalo nové informace o stavu lokality, které následně předalo ministerstvu obrany kvůli zajištění případné finanční spoluúčasti na sanaci, dodal.

Sanace už v září

Letos v červnu pak nové vedení ministerstva podle Hladíka zadalo zakázku bez výběrového řízení Dekontě. Bývalý ministr uvedl, že Červený by měl nyní zveřejnit závěrečnou zprávu Dekonty, aby ji mohli ověřit odborníci.

Podle Červeného sanace území začne na konci září a potrvá do června 2028. Opatření bude stát asi 192 milionů korun s DPH. Území mezitím zabezpečila policie.