Odveta za teroristický útok Hamásu na Izrael pokračuje postupným izraelským čištěním Gazy. Cílem má být osvobodit zajaté rukojmí a totálně zničit Hamás. Ani jedno se ale zatím Izraeli nedaří.
Teroristů Hamásu přibývá a rukojmích ubývá. Kritika ve světě navíc postupně narůstá. Postup Izraele se snaží zastavit Mezinárodní soudní dvůr i Mezinárodní trestní soud.
Problémy ve světě i v Gaze
Izraelská ofenziva v Gaze vyvolává kontroverze prakticky po celém světě. Norsko, Španělsko a Irsko uznaly Palestinu jako stát. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu požádal o vydání zatykače na izraelského prezidenta Benjamina Netanjahua.
Na mezinárodním poli Izrael momentálně nad Palestinci nedominuje. A stejná situace je zřejmě i na samotném bojišti. Podle amerických zpravodajských služeb se Izraeli od loňského 7. října podařilo zlikvidovat pouze asi jen 30 až 35 procent bojovníků Hamásu.
Hamás verbuje tisíce teroristů
Ohlášené cíle byly přitom jasné – najít a zabít všechny bojovníky Hamásu a osvobodit co nejvíce rukojmích. První cíl je prakticky nereálný. Podle Američanů Hamás úspěšně verbuje tisíce nových členů.
Biden admin openly hammering Israel’s military strategy in Gaza https://t.co/v1Myfx3Aam
— POLITICO (@politico) May 21, 2024
Přežití struktur a bojovníků Hamásu napomáhá i rozsáhlá a spletitá síť tunelů, kterou se Izraeli nedaří zničit. Neporušených má být až 65 % tunelů Hamásu. Teroristé navíc nadále drží přes sto rukojmí. Izrael mluví o 121 rukojmí, z nichž ale 37 bude už pravděpodobně po smrti.
Cíle nebyly splněny
Čeho tedy vlastně izraelská vláda dosáhla? Zatím se jí nepodařilo zdaleka získat všechna rukojmí ani zlikvidovat Hamás. Veřejné mínění negativně ovlivňují zprávy o blokování humanitární pomoci do Gazy ze strany Izraele i o občasných tragických zásazích armády s větším počtem civilních obětí.
USA Izrael nadále podporují, prezident Biden je kvůli tomu ale před volbami pod obrovským tlakem. A to se samozřejmě projevuje i na vzájemných vztazích. V Evropě se po vlně sympatií s Izraelem po teroristickém útoku Hamásu zvedají hlasy na podporu Palestiny, což právě v Norsku, Španělsku a Irsku vedlo až k uznání Palestiny.
Boje pokračují v Rafáhu
Je jasné, že Izrael se pustil do velice složité a nebezpečné odvetné operace. Bojovníci Hamásu jsou totiž přeborníky v ukrývání a využívání místních civilistů coby živých štítů. Neštítí se schovávat pod nemocnicemi či dalšími místy s vysokou koncentrací obyvatel.
Boje se nyní posunuly do oblasti Rafáhu, přestože od toho Netanjahua Biden opakovaně odrazoval. Podle izraelské armády dochází k důslednému a sofistikovanému oddělování civilistů od teroristů, žádný podobný systém ale rozhodně nemůže být stoprocentní.
Zastaví Izraelce soudní dvůr?
Předem stanovené cíle jsou tedy velice složitě dosažitelné. Izraelská vláda si toho byla dobře vědoma. Ve svém odhodlání ale nepolevuje, Mezinárodní soudní dvůr a jeho rozhodnutí postup Izraelců rozhodně nezastaví.
Pokud někdo má takovou moc, tak je to Amerika. Ta se ale nachází před prezidentskými volbami a situace v Gaze je velice citlivou politickou otázkou. Na prezidenta Bidena sice tlačí levicoví aktivisté, zároveň se ale opírá o podporu významné části židovské komunity. Zjednodušeně by se dalo říct, že se všichni aktéři dostali do situace, která je spletitá minimálně tak jako tunely Hamásu.
