Ví se, kdo prohrál. Kdo ale vyhrál ve Francii?

zdroj: Facebook Jean-Luc Mélenchona

Ve Francii se čekalo vítězství krajní pravice, nakonec ale zvítězila levice. Někteří komentátoři by ale k označení levice také dodali přídavné jméno krajní. V Nové lidové frontě má totiž silné postavení kontroverzní Jean-Luc Mélenchon a jeho hnutí Nepoddajná Francie.

Onen extrém by měl ale zmírňovat zbytek stran sdružených ve vítězné volební alianci. Vzhledem k výsledkům voleb navíc není vůbec jisté, jestli Francii nečekají další volby a úřednická vláda.

Tak levice, nebo krajní levice?

Před druhým kolem francouzských předčasných voleb se většina pozornosti věnovala možnému vítězství krajní pravice reprezentované Národním sdružením Marine Le Penové. Nakonec to ale dopadlo jinak, vítězem voleb se stala levicová Nová lidová fronta.

I u ní se objevuje nálepka “krajní”, a to především kvůli účasti hnutí Nepoddajná Francie Jeana-Luca Mélenchona. Toho ale v rámci vítězné koalice vyvažují další méně radikální politické strany.

Mobilizace proti Le Penové

Do levicové koalice se sdružili také socialisté, komunisté, zelení a další menší francouzské strany. Vítěz voleb nakonec získal 180 mandátů, druhá koalice Macronovy strany Obnova a dalších středových subjektů pak získala 158 mandátů. Teprve na třetím místě se umístilo Národní sdružení se 143 mandáty.

Mobilizace proti Marine Le Penové a jejímu Národnímu sdružení tak byla úspěšná. Otázka ale je, za jakou cenu. Sestavit funkční vládu bude prakticky nemožné.

Oddechnout si může Ukrajina

Mélenchonovo hnutí někteří označují za větší hrozbu pro budoucí směřování Francie a Evropy, než představuje strana Le Penové. Důležité ale je, že tvoří pouze jednu část vítězné koalice.

Ta se dopředu domluvila na klíčových programových bodech. Nezpochybnitelná je tak pro ni podpora Ukrajiny, ale také uznání Palestiny. Odsuzuje sice teroristický útok Hamásu na Izrael, po izraelské vládě ale chce respektování mezinárodního práva a příměří.

Dobrá zpráva pro EU

Jedním z hlavních témat letošních evropských voleb byla napříč členskými státy migrace. V otázce imigrantů je vítězná levicová Nová lidová fronta oproti náladám ve většině členských států mnohem vstřícnější. A chce to promítnout i do evropského migračního paktu.

Pro zbytek EU je důležité, že součástí programu rozhodně není vystupování z EU. Politická nestabilita v jedné z nejdůležitějších zemí Unie samozřejmě není dobrou zprávou, pro Brusel ale mohlo být mnohem hůř.

Zvládne to celé Macron?

Vítězství levice bude také znamenat tlak na prosazování levicové agendy na domácí politické scéně. Logicky se mluví o zvyšování minimální mzdy či zrušení Macronovy důchodové reformy.

Větší důraz by měl být také kladen na ochranu klimatu. Nesmíme ale zapomínat na to, že ve Francii má hlavní slovo prezident. Emmanuel Macron z voleb vyšel oslaben, bude se muset přizpůsobit nové politické realitě. Spekulace o jeho odchodu z úřadu ale aktuálně rozhodně nejsou na místě.