Přijímací zkoušky na střední školy vyvolávají každý rok ostré diskuze. Zatímco ministerstvo školství jejich současnou podobu obhajuje, někteří odborníci by je rovnou zrušili. Kritické hlasy často hovoří o jejich zbytečné náročnosti, vysokých finančních výdajích na přípravné kurzy i nadbytečném stresu.

Proti jejich současné podobě mluví také průzkumy veřejného mínění. Česko je navíc, co se týče přijímaček, evropskou raritou. Jiné země často volí odlišný způsob přijímacího řízení. Děti často testují už na základních školách. Na to, zda Česko přijímací zkoušky stále potřebuje, jsme se ptali na ministerstvu školství a dalších odborníků na vzdělávání.

Každoroční téma

Přijímací zkoušky na střední školy jsou každoročně velkým tématem. Uchazeči o studium a rodiče si stěžují na jejich náročnost, podle deníku E15 se často mluví i o velkém stresovém náporu na děti.

Problémem je i rozdílná kvalita výuky na základkách. A liší se i finanční situace rodičů, kteří si ne vždy mohou dovolit platit drahé přípravné kurzy. Jsou tedy přijímačky v současné podobě stále potřeba?

Nedostatek místa

Nejprve je dobré si položit otázku, k čemu jsou přijímačky vlastně dobré. Ministr školství tvrdí, že by si své studenty měly střední školy vybírat až podle toho, jaké výsledky budou mít na základkách.

🧠 34 dní nejistoty. Vítejte v českém přijímačkovém rituálu.

Letos opět. Třicet čtyři dní. Tolik času uplyne mezi prvním termínem jednotné přijímací zkoušky a zveřejněním výsledků.

Třicet čtyři dní napjatého ticha. Nejistoty. Čekání. A hlavně: stresu.

Pro dvanáctileté a… pic.twitter.com/zQQP6y0PYP

— Petr Růžička 🇨🇿 (@RuzickaPetr93) April 25, 2025

Podle některých odborníků, kteří mluvili s deníkem Alarm, ovšem jednotné přijímačky extistují jen z toho důvodu, že stát není schopen zajistit dostatečnou kapacitu na středních školách pro všechny děti. Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas z roku 2023 navíc většina Čechů nesouhlasí s tím, aby o přijetí na školu rozhodovaly primárně jednotné zkoušky.

A co jen pohovor?

Jednotné přijímačky kritizuje i zakladatel informačního centra o vzdělávání EDUin Tomáš Feřtek. Podle něj musí přijímací řízení v určité podobě existovat, jako vhodnější však vidí formu pohovoru.

„Jednotné přijímací zkoušky v současné podobě považuji spíš za škodlivé. Hledal bych cesty, jak se při přijímání na střední školy obejít bez současných jednotných testů. Těch možných modelů je asi šest a po Evropě se používají různě,“ uvedl Feřtek pro Bold News s tím, že přijímací zkoušky v „české formě“ už nepoužívá téměř žádná evropská země.

Ať si to rozhodnou samy

O tom, že jednotné přijímačky neplní svůj účel, hovoří i zakladatelka soukromé základní školy Vela Eva Dittrich. „Víc než o znalostech a schopnostech dětí vypovídají o sociálním statusu rodiny, tedy o tom, kolik má rodina financí, času a chuti věnovat do přípravy dítěte na testy, do přípravných kurzů či doučování,“ říká Dittrich Bold News a dodává, že mnohem vhodnějším řešením by bylo, aby si střední školy nastavovaly váhu jednotlivých částí přijímacího řízení samostatně a podle svého zaměření.

Ředitelka také zmínila možné řešení, které by zkušební testy sice zachovalo, ale ušetřilo rodičům nervy s rozhodováním, v jaké škole mají jejich děti největší šanci na úspěch. „Smysluplnější by například bylo, aby děti psaly výstupní testy při ukončení ZŠ a znaly výsledky ještě před podáváním přihlášek na střední školy. Přihlášky by tak putovaly na školy, o kterých by děti věděly, že mají šanci uspět,“ vysvětluje Dittrich s tím, že podobné řešení zavedlo například Švédsko.

Co na to ministerstvo?

Současnou podobu přijímaček však obhajuje ministerstvo školství, které zároveň potvrzuje, že jedním z účelů jednotných testů je vyřešit problém s nedostatečnou kapacitou. „Jednotná přijímací zkouška je dnes nejdůležitějším nástrojem pro objektivní, spravedlivé, transparentní a předvídatelné rozřazení uchazečů zejména tam, kde poptávka převyšuje kapacity škol,“ řekla Bold News mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.

Podle mluvčí potvrzuje funkčnost systému zpětná vazba. „V roce 2024 bylo 99 procent deváťáků přijato, z toho 93 procent již v prvním kole a 94 procent nastoupilo na školu uvedenou jako první prioritu. Dva termíny jednotných přijímacích zkoušek a započítání lepšího výsledku snižuje stres a posiluje objektivitu hodnocení,“ dodala mluvčí.

Podle ministerstva jednotná zkouška navíc chrání rovné šance napříč regiony a školami, poskytuje objektivní data k plánování kapacit a v neposlední řadě minimalizuje administrativní zátěž díky elektronickému systému a prioritizaci škol už při podání přihlášky. Otázka ovšem pak je, zda se zkoušky opravdu nedělají jen proto, protože je středních škol málo, nebo na některé rodiče své děti zkrátka posílat nechtějí, protože jsou ony školy málo kvalitní.