Britská výzkumná agentura YouGov před časem zveřejnila průzkum, podle kterého se stále více mladých Britů obrací ke křesťanství. Kvůli špatné metodologii byla tato studie později zpochybněna, avšak nová zjištění ukazují, že možná nebyla až tak úplně mimo.

Na rozdíl od generací 60. let dnes mladí nevnímají náboženství jako něco, proti čemu je třeba rebelovat. Naopak v prostředí dlouhodobého sekularismu se víra může stávat novou formou odporu vůči nejistotě, technologickému světu a společenským problémům. Reportáže z britských univerzit ukazují znovu zaplněné kaple a rostoucí zájem studentů o rituály i spiritualitu.

Nová cesta

Britský deník Financial Times před časem vydal průzkum agentury YouGov, která na začátku loňského roku přinesla informaci, že mladí Britové ve velkém objevují kouzlo víry a vracejí se ke křesťanství.

Tato studie byla později zpochybněna. Podle pochybovačných hlasů žádné „křesťanské probuzení“ mezi mladými lidmi neexistuje. Více signálů však ukazuje, že generace Z si k víře novou cestu opravdu hledá.

Beatles nad Ježíše

Mladé generace v 60. letech se ke křesťanské víře ve velkém stavěly odmítavě a hledaly alternativní spiritualitu. Příkladem může být John Lennon, který tehdy prohlašoval, že Beatles jsou „větší než Ježíš“.

Mezi současnými mladými lidmi už taková rebelie nepanuje. Důvodem je široce rozšířený antináboženský postoj novodobé společnosti, spojený s moderním poznáním i novým životním stylem.

Narvané kaple

Bijan Omrani, reportér britského magazínu Spectator, se vydal do terénu zjistit, jak to mladí s vírou vlastně mají. Navštívil přitom řadu škol a univerzit po celé zemi. Nezapomněl nahlédnout ani do univerzitních kaplí, které ještě v 90. letech prakticky zely prázdnotou. Při jeho návštěvě však údajně „praskaly ve zdech“.

O svoji zkušenost se s magazínem podělila i Esmé Partridgeová z britského think tanku Theos. „Mluvila jsem s více než třiceti mladými lidmi, kteří začali chodit do kostela. Důvody jsou různé. Sociální sítě, křesťanští autoři nebo zájem o jiná náboženství. Důležité je ale to, že dnes už neexistuje takové nepřátelství vůči křesťanství jako dřív. Žijeme v době zvědavosti a otevřenosti,“ uvedla

Víra jako odpor

Omrani došel k závěru, že pro moderní generaci ovlivněnou umělou inteligencí a technologiemi se víra může znovu stát formou jakéhosi odporu. Protivníkem však tentokrát není upjatost církve či její přílišná konzervativnost. Gen Z se tak potýká s frustrací z dědictví, které jí zanechaly předchozí generace.

Patří k tomu zejména ekonomická nejistota, dluhy a rozdělená společnost. Mladí tak podle Omraniho dnes nevnímají křesťanství jako přežitek, ale jako možný zdroj stability a smyslu života. Neznamená to však, že by se větší část mladé generace najednou stala veřící.

Změna klimatu

Podle výzkumníků se v britské společnosti v posledních letech změnilo i kulturní klima. Zatímco na počátku minulé dekády u mladé generace ve velkém sklízel úspěch jakýsi progresivní ateismus, dnes se mladí o náboženství spíš otevřeně zajímají a snaží se v něm najít to své.

Mnohem méně se také objevují předsudky vůči víře. Poslední průzkumy z USA každopádně spíš ukazují, že počty věřících u mladých zůstávají stabilní. Může jít tedy jen o krátké vzplanutí mladých, které zase brzy přejde.