Politologové: Zahraniční politika odhaluje, jak je Babiš slabý

zdroj: BRANISLAV RAČKO / News and Media / Profimedia

Kdo vlastně řídí českou zahraniční politiku? Poté, co SPD umlčela svého ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), jsme se dověděli, že má zahraniční politiku komunikovat jen premiér Andrej Babiš (ANO). Realita je ale trochu jiná. K zahraniční politice se paradoxně nejvíc vyjadřují lídři SPD.

Jejich výtky míří zejména na Ukrajinu, na prezidenta Zelenského, a dokonce už i zpochybňují ruské zapojení do výbuchů muničního skladu ve Vrběticích. Politologové Lukáš Valeš a Lukáš Jelínek tak upozorňují, že Babiš v tomto ohledu působí jako slabý lídr a brzy si bude muset vybrat mezi udržením koalice a důvěryhodností v EU a NATO.

Situace se premiérovi postupně vymyká z rukou a nejednotná komunikace může vládě uškodit, dodávají pro Bold News politologové.

Kdo to tu vede?

Poté, co SPD před Vánoci umlčela „svého“ ministra obrany Jaromíra Zůnu kvůli výrokům o Ukrajině nebo o pokračování české muniční iniciativy, se vládní koalice usnesla, že postoje vlády k zahraničním věcem bude komunikovat výhradně premiér.

V novém roce to už zřejmě úplně neplatí. K zahraničním otázkám se totiž z Babišovy koalice vyjadřuje kdekdo. A nejvíc paradoxně dál vedení SPD.

Jde o důvěru

Motivace je jasná. SPD musí přesvědčit své voliče, že Česko Ukrajincům a Ukrajině nedá nic zadarmo a že se tu s novou vládou s podporou a pomocí napadené zemi končí.

Podle politologa Lukáše Jelínka ale výkřiky SPD nevysílají o Vládě Andreje Babiše ani o něm samotném dobrý signál jak směrem do Česka, tak ani směrem do zahraničí. Podle politologa Lukáše Valeše se bude muset Babiš časem rozhodnout mezi udržením vlády a důvěrou v EU a NATO.

„Je to velmi nešťastné," říká Lukáš Jelínek. "Zvlášť v této komplikované zahraničně politické a bezpečnostní situaci. A pokud se to nezmění, tak se může klidně stát, že prostě Andrej Babiš bude vnímaný jako velmi slabý lídr jak mezi svými voliči, mezi lidmi v České republice, tak i mezi zahraničními spojenci. A o to rozhodně nestojí, když tak často opakuje, že je to on, kdo udává tempo v zahraniční politice.“

Velké ambice

S tím souhlasí i Jelínkův kolega, politolog Lukáš Valeš. „Ta ambice, kterou Andrej Babiš ventiloval po kritice ministra obrany Zůny, byla podle mě příliš velká. Obávám se, že budou chvíle, kdy si bude muset vybrat mezi tím být populární v EU a NATO a udržením koaliční vlády.“

Další zmatek kolem české zahraniční politiky pak vyvolal předseda SPD Tomio Okamura, když v novoročním projevu mluvilv novoročním projevu mluvil o prezidentu Zelenském a jeho okolí jako o juntě, která rozkrádá pomoc Ukrajině a staví si záchody ze zlata.

Věc přiživil i místopředseda SPD Radim Fiala, který zpochybňoval, že je prezident Zelenskyj stále prezidentem Ukrajiny nebo také fakt, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích z roku 2014 stáli Rusové.

Neznámý Okamura

Premiér se k tomu příliš nevyjadřuje, a když už, tak výroky svých koaličních partnerů bagatelizuje, nebo je přímo shazuje. Třeba tím, že Okamurovy výroky o předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové nemusí šéfce komise vysvětlovat, protože von der Leyenová stejně ani neví, kdo to Okamura je.

Po vládní tiskové konferenci předseda vlády odmítl odpovědět i na dotaz, proč se bojí napřímo komentovat Okamurovy výroky o Ukrajině. Prý o tom nesmí mluvit, když je "za pultem".

Nemá to v rukou

Podle expertů se Babišovi pomalu začíná situace vymykat, ačkoliv se tváří, že opak je pravdou. „Pokud si Andrej Babiš myslí, že záleží jen na tom, co se dělá, a ne na tom, co se říká, a Tomio Okamura si může říkat, co chce, tak si myslím, že hodně špatně čte situaci," říká pro Bold News Lukáš Jelínek.

"Postoje České republiky se vyčítají nejen z vládních usnesení nebo projevů premiéra, ale také z vyjádření dalších ústavních činitelů. Voliči ani zahraniční partneři nemají tolik času ani síly, aby zkoumali, který ústavní činitel má právo mluvit, který ne a čí slovo vlastně platí,“ dodává Jelínek.

Odsouzeny ke spolužití

Také podle Lukáše Valeše se začínají ukazovat první problémy koalice. „Kdyby měl Andrej Babiš jednobarevnou vládu, byl by silný premiér. Bez těchto koaličních partnerů se ale neobejde tím spíš, že opoziční strany svou kampaň postavily na programu antibabiš. Koaliční strany jsou teď tak odsouzeny ke spolužití," konstatuje politolog.

"Pro SPD nicméně může být výhodnější odejít z vlády a podporovat ji nepřímo, hnutí by tak mělo velký vliv a žádnou odpovědnost,“ dodává Valeš.

Na druhou stranu je Valeš přesvědčen, že ke střetům bude v koalici docházet dál. Pokud podle politologa nechtějí partneři hnutí ANO skončit jako komunisté nebo sociální demokraté, musí se vůči ANO vymezovat. „Ke střetu může dojít, ale minimálně do doby, než bude vyřešeno Babišovo trestní stíhání, které se týká i Tomia Okamury, bude vláda držet jak židovská hlína," konstatuje Lukáš Valeš. "Půjde jen o to, do jaké míry si budou strany schopny okopávat kotníky,“ dodává.

Jde o nevydávání

Podle Jelínka není Babiš zvyklý na koaliční vládnutí s pravicovými radikály, a pokud si Tomia Okamuru nezkrotí, bude to jeho vládnutí velice ztěžovat. Také Lukáš Jelínek potvrzuje, že velkou roli hraje premiérovo trestní stíhání. Pokud by ale problémy pokračovaly, bude chtít Babiš SPD vyšachovat. Druhá cesta je podle něj Babišův odchod z politiky, pokud uvidí, že v této sestavě neposouvá zemi tam, kam by chtěl.

„V nejbližších dnech a měsících se nebude měnit nic zásadního, ale až proběhnou různé stranické sjezdy, tak myslím, že pokud by se pan Okamura a jiní neukáznili, mohlo by nastat řešení v podobě jiné vlády,“ uzavřel Jelínek.