Europoslanci ve čtvrtek schválili návratové nařízení, které usnadňuje deportace migrantů a zároveň vznik takzvaných návratových center v zemích mimo EU. Podle kritiků ale nová pravidla povedou k masovým deportacím, porušování základních práv, a navíc prý otevírají dveře pro evropskou obdobu kontroverzních amerických jednotek ICE.

O své verzi ICE přitom už nějakou dobu mluví několik evropských krajně pravicových politiků, například zástupci německé AfD nebo belgického Vlámského zájmu. Jenže když se imigrační agenti objevili v Itálii během olympijských her, Evropané je moc vřele nepřivítali.

Efektivní návraty?

Nové takzvané návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a nová pravidla mají zajistit, že se neúspěšní žadatelé o azyl budou do zemí, odkud přišli, vracet efektivněji.

Nařízení má také usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Takže občas budou migranti „navráceni“ i do země, která nemá blízko k Evropě ani k jejich domovu.

Nařízení totiž obsahuje i možnost vracet osoby, které nemají zákonné oprávnění k pobytu, do jiné země mimo Evropskou unii, než je země jejich původu nebo tranzitu. Zemí návratu tak může podle serveru ČT24 být i třetí země, se kterou má EU nebo její členský stát o této věci uzavřenou dohodu.

Masové deportace?

V případě, že z nějakého důvodu není možné migranty přesunout do země, která by se jich měla ujmout, poputují do takzvaných návratových center.

Podle kritiků to povede k masovým deportacím a rasovému profilování, jako je tomu ve Spojených státech. Může prý rovněž docházet k porušování základních práv.

Otevřené dveře

Nové nařízení tak ještě více otevírá dveře evropské verzi ICE, o kterou už někteří evropští krajně pravicoví politici a političky stojí několik měsíců. O svou policejní jednotku typu ICE by stála třeba bavorská pobočka krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).

Jejím cílem je podle stanice bavorského veřejnoprávního rozhlasu BR24 už delší dobu výrazně zvýšit počet deportací lidí, kteří jsou v zemi nelegálně.

Podobné, ale jiné

Podle serveru Politico o vytvoření speciálních jednotek podobných ICE mluví i belgická krajně pravicová strana Vlámský zájem a nevyloučil je ani francouzský politik Éric Zemmour. Každý stát by si ale jednotku prý přizpůsobil „ke svým poměrům“.

Prohlášení evropských radikálně pravicových stran se setkala s nepochopením jejich politických oponentů. „Lidé, kteří propagují takové myšlenky, vypadli z demokratického spektra,“ řekl pro Politico německý poslanec Evropského parlamentu Damian Boeselager ze Strany zelených.

S obdobou ICE nesouhlasí ani spolupředsedkyně levice v Evropském parlamentu Manon Aubryová. „Politika krajní pravice je součástí kontinua násilí, kterému je třeba čelit od samého začátku. Pokud model ICE přijmeme, boj je prohraný.“

Spolupráce AfD a CDU-CSU

Nové nařízení vyvolalo v Německu podobné pobouření jako dřívější výroky politiků AfD o evropské ICE. Hlavně proto, že ho v Evropském parlamentu s krajní pravicí a populisty podpořili také zástupci tradiční celoněmecké strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) a bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Obě strany přitom většinou jakoukoliv spolupráci s AfD ze zásady odmítají.

Američané proti zásahům a pravomocím ICE už protestovali ve velké části měst napříč USA. Své protesty si na konci ledna a v únoru vyzkoušeli i Evropané, když agenti přiletěli do Itálie na „pomoc s bezpečností“ na zimních olympijských hrách. Setkali se nejen se značnou nevolí obyvatel, ale i některých politiků. Kdo bude tedy konkrétně migranty převážet z evropských zemí do "detenčních zařízení" mimo Evropu, zatím jasné není.