Spotřeba energie na umělou inteligenci neúprosně roste, ekologové varují před prohlubováním klimatické krize. Reálně totiž hrozí, že kvůli potřebě produkovat více energie opět sáhneme po fosilních palivech.

Odborníci napříč obory nyní přemýšlí, jak umělou inteligenci rozvíjet co nejefektivněji, ale také nejudržitelněji. Někteří dokonce doufají, že by se AI mohla stát tahounem přechodu na zelené zdroje.

Žrout energie

Umělá inteligence postupně mění náš svět. Ulehčuje, ale zároveň vlastně také komplikuje náš život. Její rozvoj je jen těžko zastavitelný. Z obecné diskuze o tom, jestli je umělá inteligence dobrá, nebo špatná, se pomalu dostáváme ke konkrétnějším debatám o jejích dopadech na naše životy.

Op-Ed: AI Is Energy Intensive. For Battling Climate Change, it Is Worth it https://t.co/hTz5H9Uhib

— Earth.Org (@EarthOrg) April 16, 2024

Jednou z hlavních otázek je, jak moc negativní vliv bude mít využívání umělé inteligence na klimatickou změnu. Její kritici totiž upozorňují, že je obrovským žroutem energie, se kterou nemůžeme plýtvat.

Obrázek, nebo nabitý telefon?

Podle organizace Climate Action Against Disinformation by energie spotřebovaná na vygenerování jednoho obrázku umělou inteligencí stačila na nabití telefonu. Na tisíc takových obrázků pak vytvoříme stejnou uhlíkovou stopu, jako kdybychom ujeli šest a půl kilometru autem se spalovacím motorem, píše magazín A2larm.

Rozvoj využívání umělé inteligence tak má negativní dopad na přírodu. Z AI se přitom stal obrovský hit, zejména po zveřejnění chatbotu ChatGPT. Často ji používáme na úplné malichernosti, o negativech přitom nepřemýšlíme.

Zůstaneme u fosilních paliv?

Jedno je jisté, ruku v ruce s rozvojem umělé inteligence jde nárůst spotřeby energie. A to se děje v situaci, kdy máme dost problémů i bez AI. Na místě tak je debata, kde další energii vezmeme.

Nacházíme se v době přechodu na udržitelnější alternativy k fosilním zdrojům, protože chceme šetřit přírodu a fungovat udržitelněji. Tento přechod ale bude trvat roky, potřeba najít další obrovské množství energie pro AI ho navíc komplikuje. Okamžitě se tedy začalo spekulovat, jestli opět nevsadíme na fosilníí paliva, kterých jsme se chtěli zbavovat.

Spotřeba energie na úrovni Japonska

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle deníku E15 odhaduje, že se spotřeba elektřiny datových center, umělé inteligence a sektoru kryptoměn do roku 2026 zdvojnásobí. Při nejnáročnějším scénáři by na svůj provoz v roce 2026 tedy měly celkem spotřebovat až kolem tisíce terawatthodin elektřiny.

To laikovi asi nic neřekne, jedná se ale přibližně o spotřebu Japonska. A tato spotřeba navíc není rovnoměrně rozložena po celém světě, sektoru momentálně dominují Spojené státy, Evropa a Čína.

Proč zrovna Irsko?

Na první dobrou by nás asi nenapadlo, jak moc velký problém to bude pro Irsko. Díky vstřícné daňové politice dokázalo do země dostat světové technologické giganty, narůstající počet datových center ale Irsku z hlediska dostupnosti a spotřeby energie značně komplikuje život.

Umělá inteligence navíc nejen zvyšuje svou uhlíkovou stopu, zneužívána je také k šíření dezinformací o klimatu. Reálně se z ní tedy stává nástroj, který pomáhá ničit přírodu v online i offline prostředí. Nesmíme ale zapomínat na to, že stále zůstává pouhým nástrojem, který používají lidé.