Podle lidskoprávního nezávislého projektu Political Prisoners Memorial, který shromažďuje informace o politických vězních, je v současnosti na území Ruska v souvislosti s politikou trestně stíháno nejméně 124 nezletilých. Reálná čísla jsou však podle organizace kvůli utajování soudních procesů pravděpodobně výrazně vyšší.

Počet případů stíhání velmi mladých lidí začal dramaticky narůstat po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022, kdy Rusko snížilo věkovou hranici trestní odpovědnosti u činů „terorismus“ a „sabotáže“ na 14 let.

Nátlak a pak si zvyknete

Mezi neplnoleté politické vězně patří například sedmnáctiletý Arsenyj Turbin, který byl do nápravného zařízení pro mladistvé poslán na pět let už v patnácti letech za opoziční názory a roznos letáků ve svém městě.

Tehdy si podle serveru Gulag.cz opakovaně stěžoval na nátlak ze strany spoluvězňů a během prvních měsíců ve vazbě zhubl přibližně 17 kilogramů. Nyní si podle své matky Arsenyj na život za mřížemi téměř zvykl, snaží se studovat, sportovat a co nejvíce číst.

Pokus o vzpouru

V červnu 2024 byl Arsenyj odsouzen k pěti letům, ale letos v únoru se objevily zprávy, že s ním bylo zahájeno nové trestní řízení ve věci „účasti na masových nepokojích“.

Podrobnosti podle serveru nejsou známy, lidskoprávní aktivisté se ale domnívají, že toto obvinění souvisí s incidentem ze 7. ledna 2026, kdy se několik mladých vězňů pokusilo vyvolat vzpouru v nápravném zařízení v obci Gamovo v Permské oblasti. Právě zde si odpykává trest i Arsenyj. Nyní mu může k původnímu trestu přibýt dalších osm let odnětí svobody.

Sexualizované násilí

Ruské úřady pronásledují také šestnáctiletou Anju Žuravlevou, která byla v roce 2023 obviněna z propagance terorismu a ve vazební věznici dlouhodobě čelila sexualizovanému násilí ze strany spoluvězeňkyň, což jí způsobilo duševní problémy.

Loni v létě byla propuštěna domů s podmínkou zákazu vycestování z Ruska. K nezletilým politickým vězňům je v Rusku přistupováno stejně jako k dospělým odsouzeným, což se podle lidskoprávních organizací výrazně odráží na jejich fyzickém i psychickém zdraví.

Za fotku na nástěnce

Umisťování mladých lidí do vazby je podle aktivistů navíc někdy téměř náhodné. Autoři databáze politických vězňů z Political Prisoners Memorial sledují například případ Jevy Bagrovové, které bylo na začátku trestního stíhání v prosinci 2024 šestnáct let.

Studentka střední školy z Petrohradu byla nejprve vzata do vazby, poté převezena do domácího vězení a po vynesení rozsudku v říjnu 2025 znovu vzata do vazby. Soud ji odsoudil ke čtyřem letům vězení v trestní kolonii pro mladistvé za to, že na nástěnce ve škole vyvěsila fotografie jednotky Ruského dobrovolnického sboru, který působí v ukrajinské armádě, s popiskem „Ctění hrdinové Ruska“.

Výhružky a nátlak

Ruské vyšetřovací orgány její čin klasifikovaly jako „veřejné ospravedlňování terorismu“ a obviněna byla také z „napomáhání teroristickým aktivitám“.

Bagrovová sama vinu původně přiznala, ale její právní zástupci později tvrdili, že doznání byla získána pod silným psychickým tlakem a výhrůžkami ze strany policistů, bez přítomnosti právních zástupců nebo advokátů.

Organizace kromě stíhaných osob mapuje také mučení a výhružky, kterým v Rusku zadržení čelí. Bagrovové měli policisté vyhrožovat násilím vůči rodině.

Trpí i rodina

Jevin starší bratr Danila Bagrov byl zatčen také. A později odsouzen za velezradu a údajný pokus o vstup právě do Ruského dobrovolnického sboru. V roce 2023 zahájily ruské úřady trestní stíhání proti ještě mladším dětem.

Artemiji Doroninovi a Jegorovi Lauskisovi bylo v době zatčení 14 let. Lauskisovi navíc velmi čerstvě. Vojenský soud je shledal vinnými ze spáchání teroristického činu a odsoudil k trestům odnětí svobody v nápravném zařízení pro mladistvé. Doronin byl odsouzen ke čtyřem letům a Lauskis ke dvěma letům.

Základem obvinění bylo zapálení stavědla na železniční trati v Petrohradu. Podle vyšetřovacích orgánů teenageři obdrželi pokyny prostřednictvím sociální sítě Telegram od neznámé osoby. A čin tak kvalifikovaly jako terorismus. Právní zástupci i obvinění mladíci uvedli, že je k činu motivovala výhradně touha „otestovat“ zápalnou směs. Podle organizace se žhářství dopustili na místě, kde navíc vykolejení vlaků ani nehrozilo. Škoda se vyšplhala na 758 rublů, což je v přepočtu přibližně 208 korun.

Z vandalismu terorismus

O rok dříve, v roce 2022, začal proces s dalšími středoškoláky, antifašisty Ljubou Lizunovovoou a Alexandrem Sněžkovem. Na zeď opuštěné garáže nasprejovali nápis „Smrt režimu“.

Po počátečním obvinění z vandalismu rychle následovala závažnější obvinění z podněcování k extremismu a ospravedlňování terorismu. Úřady jim také důkladně prohlédly účty na sociálních sítích a k obvinění přidaly příspěvky na telegramových kanálech o anarchismu.

V lednu 2023 byl Sněžkov po údajném pokusu o útěk vzat do vazby, zatímco Lizunovová, původně umístěná do domácího vězení, byla brzy rovněž vzata do vazby pod záminkou porušení podmínek vyšetřování.

Děje se to stále

Lizunovová byla odsouzena ke 3,5 roku vězení v trestní kolonii, Sněžkov byl odsouzen k šesti letům. Během pobytu ve vazbě byl mladík odsouzen k dalšímu trestu za to, že o svém případu diskutoval se spoluvězni a četl jim některé ze svých příspěvků, za něž byl odsouzen.

Jen od začátku roku 2026 do letošního června bylo podle organizací kvůli vyjadřování nesouhlasu s válkou na sociálních sítích, distribuci protiválečných letáků nebo nošení protiválečné symboliky zahájeno minimálně 34 nových stíhání nezletilých.