Za necelý měsíc čeká tisíce deváťáků první kolo přijímacích zkoušek na střední školy. Podle expertek oslovených Bold News z organizací Nevypusť duši a Nepanikař, které se zabývají duševním zdravím, čeká na žáky velká výzva. Musí se popasovat nejen s přijímačkami, ale hlavně se svou vlastní psychikou.

Ta pak podle nich může výrazným způsobem ovlivnit výsledek testů. Podle průzkumu agentury Než zazvoní z roku 2023 zažívá během přijímacích zkoušek stres 45,5 procenta deváťáků, o téměř deset procent více pak uvedlo, že stres ovlivnil jejich výsledek.

Tlak rodiny i společnosti

Podle Anny Karmazínové z organizace Nepanikař jsou přijímací zkoušky pro deváťáky spojené s velkou nejistotou z přechodu ze základní na střední školu.

„Velkou roli hraje sociální i rodinný tlak, který děti musí podstupovat. Během přijímaček jsou vystaveny testovací úzkosti, a to jak na kurzech, kde na přijímačky trénují, tak i následně na ostrých přijímačkách,“ řekla Bold News Karmazínová.

Je to přirozené

Podle Báry Pšenicové z organizace Nevypusť duši se žáci musí vypořádat se situací, během níž se rozhoduje o jejich budoucnosti.

„Někdy se to projevuje i fyzicky, třeba potížemi se spánkem, podrážděností nebo zhoršenou schopností soustředit se. Je ale dobré říct, že určitá míra stresu je v takových situacích přirozená. Problém nastává spíš tehdy, když je tlak příliš velký a mladý člověk nemá prostor o něm mluvit nebo ho nějak regulovat,“ uvedla Pšenicová pro Bold News.

Demotivace nanečisto

Tlak u deváťáků vyvolává i obava z neúspěchu. Ta se může umocnit i po nepovedených přijímačkách nanečisto. Devadesát procent žáků z 39 tisíc, kteří v lednu test z matematiky nanečisto absolvovali, získalo jen mezi 0 a 23 body z padesáti možných. Hranice úspěchu je pak u každé školy jiná, v závislosti na výsledcích dalších žáků, kteří se na danou školu hlásí.

Podle analytika vzdělávání z agentury PAQ Research Jana Zemana tento test nanečisto žáky ale spíš demotivoval. „Účelem Jednotné přijímací zkoušky je, že chcete mít seřazené žáky podle jejich výsledků. Ne ověřit, jak těžké úlohy žáci (ne)umí vyřešit. Když přeženete obtížnost testu jako nyní, tak se vám žáci seřadí na malém úseku bodů,“ píše Zeman na webu PAQ Research.

Testová úzkost

Obava z neúspěchu nebo, jak ji nazývá Anna Karmazínová, testová úzkost pak může významně ovlivnit výsledek přijímaček.

„Je to sice vnější faktor možného neúspěchu, ale i dítě, které běžně píše testy velmi dobře a je v nich v podstatě stoprocentní, najednou může u přijímaček pohořet, a to třeba i proto, že ze základní školy není na tento typ stresu dostatečně připravené. Najednou je vystaveno tomu, že musí něco dokázat a hraje o svou budoucnost,“ řekla Karmazínová.

Práce se stresem

Mírný stres ale podle expertek může být i užitečný. Je proto důležité naučit se s tímto typem stresu pracovat. Některým dětem pomáhají dechová cvičení nebo pravidelný trénink testů, které jsou podobné skutečným přijímačkám.

„Pomoci může například realistické plánování přípravy, rozdělení učení do menších kroků a také prostor pro odpočinek. Důležitá je také práce s očekáváními. Pomáhá připomínat si, že přijímačky jsou jedna životní situace, určitě důležitá, ale ne určující pro celý život,“ vyjmenovává Pšenicová.

Pomohou rodina i učitelé

S nastavením správného mindsetu dětí mohou pomoci učitelé na základních školách, ale i rodiče. Ti hrají v tomto období důležitou roli. Dětem podle odborníků nejvíc pomáhá, když mají doma bezpečné zázemí a jistotu, že jejich hodnota není podmíněná výsledkem přijímaček. Důležité je také vytvořit dětem otevřený prostor pro to, aby o svých obavách a strachu mohly s rodiči komunikovat.

„Někdy stačí jednoduché otázky jako Jak se teď cítíš? nebo Je něco, s čím bych ti mohl pomoct?. Důležité je spíš naslouchat než hned nabízet řešení. Nepomáhá naopak, když se tlak ještě zvyšuje. Například častým připomínáním, jak moc na výsledku záleží, nebo porovnáváním s ostatními dětmi," upozorňuje Pšenicová. "Také výroky typu, když se nedostaneš, je to katastrofa, zklameš nás, mohou stres výrazně prohlubovat. Pro dítě pak může být mnohem těžší situaci zvládat," dodává.

Šance je vysoká

V loňském roce se na střední školu dostalo v prvním kole podle dat ministerstva školství asi 94 procent deváťáků.

Ti, kteří neuspěli, měli vysokou šanci se dostat v kole druhém. V něm neuspělo jen asi 701 dětí z celkových přibližně 99 tisíc, které se na české střední školy hlásily.