Bold news

Je pro obyvatele Evropské unie výhodnější žít v monarchii, nebo republice? To závisí na mnoha faktorech. Ekonomické ukazatele, jako je HDP, nejsou úplně jednoznačné. Jak monarchie, tak republiky mohou mít úspěšné a prosperující ekonomiky.

Svou druhou inauguraci americký prezident Donald Trump pojal ve velkém stylu. Kromě svých nejbližších, domácích politických kolegů i movitých podporovatelů na ni oproti běžným zvyklostem pozval i řadu ideologicky blízkých zahraničních politických hostů.

Role prezidentů a panovníků v dnešní Evropě se liší v mnoha aspektech. Od způsobu nástupu k moci až po jejich vztah k občanům. Tyto rozdíly odrážejí nejen politické systémy, ale také kulturní a historické kontexty jednotlivých zemí.

Elon Musk v posledních týdnech dává najevo, proč si vlastně pořídil síť X. Slouží mu jako prostředek k získávání dalšího vlivu, který mu má dopomoct k novým byznysovým příležitostem. To jsme ostatně viděli už během jeho kampaně za znovuzvolení Donalda Trumpa.

Vliv Elona Muska stoupá. Americký miliardář v posledních letech dominuje žebříčkům nejbohatších lidí světa, po listopadových prezidentských volbách se probojoval i do nejvyšších pater americké, a tím vlastně i světové politiky.

Co spojuje Donalda Trumpa, Keira Starmera a Giorgiu Meloniovou? Na rok 2024 budou vzpomínat jako na politicky velice úspěšný.

Po čtrnácti letech občanské války slaví Syřané konec diktatury. Jenže radost střídají obavy. Trojice mladých Syřanů, kteří žijí v Evropě a se kterými redakce Bold News hovořila, se bojí radikální islamizace země a chaosu, který by mohl přijít.

Ve středu 5. prosince přijde Mikuláš, čert a anděl a také to bude přesně měsíc, kdy na výsluní světové politiky znovu vyšel Donald Trump. Samozřejmě bylo vzápětí po listopadových volbách napsáno mnoho článků o tom, jaká tragédie to je a ještě bude.

Proč jsou skandinávské země dlouhodobě ty nejšťastnější na světě? A jaké je tajemství nejšťastnějších zemí? Světová zpráva o štěstí (World Happiness Report) každoročně publikuje žebříček zemí, které hodnotí na základě ukazatele štěstí.

Válka na Ukrajině pokračuje třetím rokem. Přesto, že se objevují stále nové a nové dezinformační teorie, meritum konfliktu je jasné. Rusko vedené Vladimirem Putinem napadlo v únoru 2022 Ukrajinu, nezávislý evropský stát.

Kritika na slovenskou vládu sílí. A to nejen kvůli úpravám trestního práva a porušování demokratických norem, ale také kvůli stavu ekonomiky. Slovensko bude muset dělat bolestné reformy, jinak může přijít o potřebné peníze z EU.

Před evropskými volbami bylo velkým tématem posouvání mladé generace Evropanů doprava a směrem k radikálním postojům. K tomuto posunu dochází prakticky po celém světě, platí to především pro mladé muže.

Před evropskými volbami finišují nejen kampaně politiků, ale také ruských dezinformátorů. Sociální sítě zaplavují falešným a velice dobře zacíleným obsahem. Útočí na citlivé evropské otázky, ale také na nejznámější evropské politiky.

Volby do Evropského parlamentu se blíží, napětí ve členských státech vrcholí. Jen málokdy ale kampaním dominují opravdová evropská témata.

Velká Británie bude 4. července volit. Labouristé si brousí zuby na ukončení čtrnáctileté vlády konzervativců. Rozhodnutí premiéra Sunaka vyhlásit volby na tento termín ovšem příliš nechápou komentátoři ani jeho straničtí kolegové.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v listopadu chystá vydat vlastní memoáry. Potřebuje si vylepšit vlastní odkaz a PR. Od začátku války na Ukrajině je její politické dědictví totiž "značně narušeno".

Europoslanci schválili migrační balíček. Bylo to vypjaté, emotivní a v některých jeho částech i těsné. Před evropskými volbami tak došlo k důležitému, ale pro významnou část společnosti nepopulárnímu kroku.

Plánujete letos přijít k volbám? Podle průzkumu serveru Eurobarometr z podzimu 2023 se chce většina (68 %) voličů z celé Evropské unie letos v červnu voleb do Evropského parlamentu (EP) zúčastnit.

Na začátku června nás čekají volby do Evropského parlamentu. Zájem voličů o ně nebývá příliš velký. A menší je i jejich loajalita k "velkým" stranám, které volí v parlamentních či krajských volbách.

Na začátku války sázel na diplomacii, nyní mluví o vyslání vojáků na podporu Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron se postavil do čela protiputinovské evropské koalice. Důvodů má několik.