Možná se vám to taky stalo. Nějaká ze sociálních sítí vám zablokovala profil a vy sháníte informace, co a proč se vlastně přihodilo. Jenže se nemůžete nikam dopsat, natož dovolat. To, že sociální sítě neposkytují uživatelům, kteří byli zablokováni, relevantní informace, zdůrazňuje i zpráva organizace Appeals Centre Europe.
Ta má v rámci unijních nařízení dohlížet na to, zda Facebook, Instagram, TikTok, YouTube, Pinterest a Threads dodržují práva evropských uživatelů. Organizace také řeší spory uživatelů a sítí. Pomyslný primát v netransparentnosti, co se týče blokování účtů, drží Meta, pod kterou spadají Instagram, Facebook i Threads.
Blokuji a neinformuji
Společnost Meta podle BBC uživatelům téměř neposkytuje informace, pokud jim zablokuje účet. Uživatelé tak marně firmu žádají o přezkoumání rozhodnutí o zablokování účtů na Facebooku, Instagramu nebo Threads.
Aspoň to tvrdí organizace Appeals Centre Europe, což je nezávislý orgán pro řešení sporů mezi evropskými uživateli a největšími sociálními sítěmi
Sotva sto odpovědí
Organizace prověřila víc než 4,5 tisíce případů, ve kterých uživatelé tvrdili, že jejich účty byly zablokovány neoprávněně. Meta podle zveřejněné zprávy poskytla relevantní podklady v méně než stovce případů.
Úřad uvedl, že pozastavení účtů představovalo nejčastější problém, se kterým se na něj uživatelé do března 2026 obraceli. Ve své výše zmíněné výroční zprávě upozornil, že platformy často nejsou schopny nebo ochotny dodat obsah potřebný k nezávislému posouzení svých rozhodnutí.
Zásah do práce
Na podobné problémy už BBC upozornila i v minulosti. Loni obdržela více než 500 stížností od uživatelů Facebooku a Instagramu z různých zemí světa, kteří tvrdili, že přišli o přístup ke svým účtům bez možnosti odvolání nebo komunikace se zástupcem společnosti.
Někteří z nich popsali vážné osobní i pracovní dopady, včetně ohrožení svého podnikání.
Netrestá nenávist
Zpráva organizace Appeals Centre Europe se zaměřila také na příspěvky, které uživatelé označili jako nenávistný obsah. Centrum přezkoumalo víc než 1 400 takových případů a dospělo k závěru, že ve více než dvou třetinách z nich platformy nedokázaly prosadit vlastní pravidla a problematický obsah ponechaly online. Podle výkonného ředitele organizace Thomase Hughese šlo mimo jiné o misogynní, rasistické, homofobní či transfobní příspěvky.
Nejvyšší podíl potenciálně nenávistného obsahu, který nebyl odstraněn, zaznamenala platforma TikTok (83 %). Následoval Instagram se 74 %, Facebook s 61 % a YouTube s 58 %.
Mezi konkrétní příklady patřily rasistické komentáře přirovnávající černošské fotbalisty k opicím, které Instagram neodstranil. Organizace rovněž upozornila na antisemitská videa šířená známými osobnostmi v Polsku, která zůstala dostupná na YouTube navzdory pravidlům platformy proti nenávistným projevům. V dalším případě podle centra TikTok ponechal online video vytvořené umělou inteligencí o válce mezi Ruskem a Ukrajinou.
Řídí se doporučením?
Appeals Centre Europe zároveň uvádí, že od technologických společností nedostává spolehlivé informace o tom, zda jednotlivé sítě doporučení organizace skutečně zavádějí do praxe.
TikTok podle BBC uvedl, že s organizací komunikuje prostřednictvím schůzek a e-mailů. YouTube zdůraznil, že jeho pravidla jasně zakazují obsah propagující nenávist nebo násilí vůči jednotlivcům či skupinám a že tato pravidla důsledně vymáhá. Společnost zároveň oznámila, že s centrem uzavřela dohodu o sdílení sporného obsahu.
