Extrémní vedra nejsou zatěžkávací zkouškou pouze pro lidské zdraví, ale stále výrazněji ovlivňují i ekonomiku a fungování demokracie. Studie Evropské centrální banky ukazuje, že zatímco krátkodobé ekonomické dopady bývají omezené, dlouhodobé dopady se mohou projevit i několik let poté.

Autoři výzkumu Mezinárodního institutu pro demokracii a asistenci při volbách zároveň zjistili, že za posledních dvacet let přírodní katastrofy včetně vln veder ovlivnily 94 voleb a referend v 52 zemích světa.

Rekordní vedra 

Evropu v uplynulých dnech zasáhla jedna z největších vln veder v zaznamenané historii. Extrémně vysoké teploty však nemají dopad pouze na zdraví lidí.

Evropská centrální banka letos vydala studii, podle níž s sebou toto extrémní počasí přináší také velké problémy pro ekonomiky jednotlivých států, a to nejen v podobě vyčerpaných pracovníků, uzavřených provozoven, zrušených vlakových spojů či přerušených stavebních prací. 

Projeví se po letech 

Banka v rámci své analýzy zkoumala hospodářský vývoj více než 1 100 evropských regionů v časovém období mezi lety 1995 a 2022. Dospěla přitom k závěru, že vlny veder mají na postižené regiony z krátkodobého hlediska jen minimální vliv.

Jinak tomu však je až dva roky po konkrétní vlně veder. V takto dlouhém horizontu vedra způsobují přibližně o 1,5 procenta nižší ekonomickou aktivitu.

Málo investic

Dopady veder se podle francouzského deníku Le Mond objevují se zpožděním i z toho důvodu, že některé výrobní firmy musejí kvůli pokračujícím klimatickým změnám upravovat své výrobny.

Nákupy klimatizací, přestavby hal či úprava pracovní doby zaměstnanců si později vyžádá svoji daň v podobě finančních nákladů, které by firmy jinak mohly investovat třeba do nových strojů, výroby či náboru nových zaměstnanců. 

Dopad na demokracii 

Vedra však nemají dopady jen na ekonomiku. Poněkud překvapivě může znít nedávné zjištění výzkumníků z Mezinárodního institutu pro demokracii a asistenci při volbách, kteří se věnovali desítkám voleb z posledních dvaceti let, v nichž se krátce před daným hlasováním odehrála některá přírodní pohroma. Kromě extrémních veder se jednalo také o povodně či lesní požáry. 

Autoři studie dospěli k závěru, že přírodní pohromy výsledky voleb přímo ovlivňují. Za poslední dvě dekády se katastrofy projevily ve výsledcích 94 voleb a referend v 52 zemích světa.

Výzkumníci také tvrdí, že vlny veder ovlivnily od roku 2022 konkrétně celkem deset voleb. Jako příklad přitom uvedli loňské parlamentní volby na Filipínách, které způsobily přehřívání některých zařízení na sčítání hlasů. 

Relevantní výsledky 

Aby byly výsledky voleb i v době čím dál extrémnějších projevů počasí relevantní, doporučují odborníci jejich organizátorům úzce spolupracovat s meteorology, institucemi zabývajícími se ochranou životního prostředí i organizacemi, jež poskytují humanitární a krizovou pomoc.

„Volby by se měly konat v době, kdy je pravděpodobnost katastrof nejnižší,“ uvedla pro The Guardian spoluautorka studie Sarah Barchová z King’s College v Londýně. 

Konkrétní kroky 

Studie mají už i své konkrétní dopady. Například v Peru se úřady rozhodly situaci řešit školením volebních pracovníků, aby dokázali lépe reagovat na případné komplikace během volebního dne.

Regionální parlament kanadské provincie Alberta zase přesunul tradiční květnový termín voleb na říjen, aby se vyhnul období letních požárů.