Ministerstvo práce a sociálních věcí zareagovalo na nedávný případ, kdy byla svému biologickému otci přes odpor pěstounkyně vrácená tříletá dívka. Otec, který měl problémy s drogami, dívku zavraždil. Případů, kdy úřady selhávají, ale i samotných případů násilí na dětech přibývá.

Ministerstvo proto od roku 2028 plánuje spustit nový úřad, který bude mít za úkol dohlížet na Orgány sociálně-právní pomoci, takzvané OSPODy. Podle odborníků jde o dobrý krok, který ale nemusí stačit. Chyby se totiž dějí v celém systému, který začíná obcemi a končí soudy. Zároveň je v systému málo peněz a odborníků.

Vznikne superOSPOD

Roztříštěný systém, nejednotná pravidla i psychicky vyčerpávající práce, na kterou není dost lidí. To jsou problémy, kterým čelí sociálně-právní ochrana dětí v Česku. Na nedostatky ukázal i nedávný případ, kdy úřady přes protesty pěstounky svěřily do péče biologickému otci tříletou dívku, kterou pak otec, jenž měl problém s drogami, v březnu letošního roku zabil. Ministerstvo práce a sociálních věcí se proto rozhodlo, že bude tuzemskou ochranu dětí v následujících letech reformovat.

Na Orgány sociálně-právní ochrany dětí, takzvané OSPODy, kterých je nyní v Česku přes dvě stě, má od roku 2028 dohlížet nový úřad. OSPODy řeší trable dětí v problémových rodinách nebo chrání zájmy dítěte při rozvodových řízeních. Nad nimi má nyní vzniknout centrální Úřad pro rodinu a ochranu dětí (ÚROD). Jenže to podle odborníků nemusí stačit.

Nový systém

Úřad má sjednotit postupy a pravidla, podle kterých se OSPODy v Česku řídí. Nejsou totiž řízeny centrálně, ale spadají pod krajské a obecní úřady. „Systém a metodiky jsou roztříštěné, OSPODy nevědí, co mají dělat, a potřebují background, jak metodický, tak právní. Chci, aby se to pro jednou vyjasnilo, proto plánuji vytvořit úřad sociálně-právní ochrany dětí, který bude mít jednotnou metodiku,“ prohlásil v podcastu Má to řešení? ministr Aleš Juchelka.

Chyby v celém systému

Podle odborníků ale chyby můžou vznikat v celém systému, který o právech dítěte rozhoduje.

„Veřejnost často vnímá OSPOD jako jediného nositele rozhodnutí. Ve skutečnosti jde ve většině závažných případů o výsledek spolupráce více odborníků i rozhodnutí institucí, zejména soudů. Právě zde se podle mého naplno ukazují limity systému i rozsah možností veřejné moci," konstatuje pro Bold News sociální pedagožka Nicola Blábolilová. "Ochrana dítěte není výkonem jedné instituce," dodává.

Kritická situace?

V Česku se v roce 2024 objevilo přes deset tisíc případů zneužívání nebo týrání dětí, uvádí web Česká Justice. Celých 95 procent z toho se dělo dětem v péči vlastních rodičů. Loni stoupl počet takto trýzněných dětí už nad rekordních 11 tisíc.

Trend týrání dětí v Česku tedy bohužel stoupá. A stejně tak stoupá i počet nezvládnutých jednání „sociálky“. Děti podle odborníků doplácí právě na roztříštěnost systému. Pokyny a doporučení sice dává MPSV, ale OSPODy spadají pod krajské a obecní úřady. A o zásadních krocích nakonec rozhodují soudy.

Konkrétní pomoc

A jak tedy nový superúřad může ochraně dětí v Česku pomoct? Sociální pracovníci by s ním měli své případy konzultovat. Podle Seznam Zpráv má také nastavit jednotný postup v citlivých případech, jako je řešení vysoce konfliktních rodičovských sporů či třeba podmínky, za jakých je umožněn kontakt násilných rodičů s dětmi. V současnosti se praxe v takových momentech mezi jednotlivými OSPODy značně liší.

„Velký přínos ÚROD vidím především v podpůrné rovině," potvrzuje pro Bold News Nicola Blábolilová.

"Pokud bude skutečně metodickým partnerem, který bude sjednocovat odbornou praxi, podporovat pracovníky, analyzovat závažné případy s cílem pomoci je řešit a poučit se z nich, vytvářet doporučení založená na odborných poznatcích a spoluvytvářet systémová řešení, může významně přispět ke zkvalitnění systému ochrany dětí,“ dodává sociální pedagožka. Zároveň ale doplňuje, že ÚROD nemá jen hledat viníky předešlých případů, ale systematicky zkvalitňovat systém péče o děti.

Málo informací

O ÚRODu a jeho roli nemají zatím ale ani odborníci dost konkrétních informací, takže jsou v hodnocení spíš zdrženliví. „Vyžaduje to obrovské náklady. Realizovat to v rámci čtyř let bude složité,“ říká s ohledem na jedno funkční období vlády pro Seznam Zprávy Dušan Svoboda z organizace Amalthea, která se snaží předcházet umisťování dětí do ústavní péče.

Podle Svobody zatím ani není jasné, jestli OSPODy budou nadále přímo spadat pod kraje a obce, nebo pod centrální úřad.

Co změnit?

Problém právně-sociální ochrany dětí je ale i podle Nicoly Blábolivé hlubší a zavedení jednoho nového úřadu ho jen těžko vyřeší.

„Je potřeba zajistit podmínky, ve kterých budou moci sociální pracovníci vykonávat svou práci účinně. Dlouhodobě narážíme na silný nedostatek dostupných služeb. Často víme, jaká pomoc by dítěti nebo rodině prospěla, ale jednoduše ji nemáme k dispozici," říká Blábolivá.

Chybí peníze i odborníci

Stabilní systém přitom podle ní nelze budovat na nejistém financování.

"Odborníci nemohou fungovat jen díky své lásce k práci a pomoci. Stejně významným limitem, o kterém se dlouhodobě hovoří, je nedostatek odborníků napříč jednotlivými resorty, jako jsou dětští psychiatři či terapeuti. Pokud dítě nebo rodina čeká na odbornou pomoc několik měsíců, ztrácíme možnost včasné intervence a problémy se často dále prohlubují,“ uzavírá sociální pedagožka.