Berlín postupně ztrácí pověst hlavního evropského party města. Řada tamních klubů zavírá, jiné se mění spíš v komunitní centra. Kromě drahých nájmů a vysokých nákladů na energie za to může také nejmladší generace, která má oproti svým předchůdcům značně odlišné nároky na trávení volného času.

Často mladým lidem také vadí přístup provozovatelů berlínských podniků, kteří si obvykle vybírají, koho pustí dovnitř.

Kluby zavírají

Pověst německé metropole, jakožto evropského hlavního města nočního života, se pomalu vytrácí. Jak uvádí CNN, kvůli rostoucím nájmům, stoupajícím cenám energií či přílivu realitních investic tam byla v poslední době řada vyhlášených podniků nucena zavřít.

Němčina má pro tento fenomén dokonce vlastní slovo „Clubsterben“, které v překladu znamená „klubová smrt“.

Mladí už nepaří

Na vině však nejsou jen ekonomické důvody. Velkým problémem pro provozovatele berlínských klubů jsou měnící se návyky nejmladší generace, která dospívala během covidových let.

When I arrived at @berghain last night this was the massive queue in front of the closed doors at 11.30pm. It means a lot to me to feel so supported. So I stepped in knowing that the magic would happen. And once again it did. Thanks to all of u from the deepest corner of my soul. pic.twitter.com/Vac5sjZVDu

— Lucy - Luca Mortellaro (@lucy_official) September 30, 2018

Generace Z už není zvyklá „pařit“ tolik, jako její předchůdci. Současná mládež navíc kvůli omezení cestování nebyla do berlínské klubové kultury v odpovídajícím věku "řádně zasvěcena".

Můžou za to i boháči

S proměnou německého hlavního města se v posledních letech pojí slovo gentrifikace. Pod tímto označením se skrývá proces, kdy bohatí lidé skupují nebo staví nové nemovitosti v oblastech, které do té doby příliš neprosperovaly.

Týká se to hlavně bývalých průmyslových areálů, které se po pádu berlínské zdi staly centrem alternativní kultury. Vyhlášené techno kluby typu Berghain se navíc staly tak pevnou součástí tamního života, že byly před časem dokonce zapsány na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Je obecně známým faktem, že generace Z už tolik neholduje nočním pařbám a namísto toho se věnuje spíš zdravějšímu životnímu stylu. Podle nedávných průzkumů navíc mladí lidé po celém světě pijí oproti starším ročníkům méně alkoholu. Tento fenomén tak způsobuje, že velké techno kluby se postupně stávají centrem zábavy osob ve středním věku, zatímco nejmladší generace dospělých vyhledává spíše klidnější a uvolněnější scénu.

„Berlínská klubová scéna začínala jako kontrakultura, ale teď je to takový méně vzrušující mainstream,“ vysvětlil pro CNN berlínský student Jose, který úpadek tamního nočního života přičítá také vysokým cenám.

Na vině je selekce

Americká stanice připomíná, že noční podniky v německé metropoli často u vstupních dveří samy vybírají, koho pustí dovnitř, a to na základě vzhledu či oblečení. Cílem je, aby se uvnitř nacházeli pouze lidé, kteří s klubovou kulturou souzní.

To však způsobuje situace, kdy před vstupem stojí lidé v hodinových frontách v nejistotě, zda se na vysněnou párty vůbec dostanou. Mladí lidé se však už tímto způsobem stresovat nechtějí a dávají přednost místům, která mají otevřené dveře pro všechny bez rozdílu.

„Pro mě je clubbing o tom, že trávíte čas s lidmi, které máte rádi, můžete se svobodně vyjádřit a být velmi bezstarostní. A podle toho, co jsem slyšela a viděla, nemůžete být bezstarostní, když nevíte, jestli se dostanete dovnitř, jestli se musíte chovat nebo vypadat určitým způsobem,“ řekla CNN čtyřiadvacetiletá Daria, která v Berlíně žije.

Mění se na komunity

Některé vyhlášené podniky se v poslední době rozhodly jít aktuálním trendům naproti prostřednictvím změny tamního prostředí. Už nechtějí být pouhým centrem bujaré zábavy, místo toho se z nich stávají komunitní a bezpečné prostory otevřené různým odlišnostem.

„Často pořádají akce, které mají mnohem rozmanitější program s filmovými projekcemi, panelovými diskusemi, koncerty, živými vystoupeními. Rozhodně je to v určitém ohledu mnohem umělečtější než, řekněme, rave, kam lidé chodí jen tančit do temné místnosti s hlasitou techno hudbou,“ vysvětlil pro CNN čtyřiačtyřicetiletý Aziz Sarr, který v německé metropoli vyrůstal jako syn dýdžeje původem z afrického Senegalu. I on se hudební produkci ve městě věnuje a na svých akcích se v posledních letech zaměřuje hlavně na africkou hudbu.