Skepticismus a předsudky. I s těmito pojmy se při debatách setkává ředitel Českého královského institutu (ČKI) Zdeněk Prázdný. Právě ČKI má za cíl propagovat myšlenku monarchie a dostat ji do každé rodiny, školní třídy či na hřiště. Jednoduše řečeno kamkoli, aby lidé měli o čem uvažovat.
Ohledně myšlenky nastolení monarchie v České republice a návratu ke kořenům dostává Prázdný mnoho dotazů. „Já bych ty lidi, kteří se na toto téma dotazují, rozdělil do dvou hromádek,” říká Prázdný.
Proti skepticismu
Hostem podcastu Hradní harašení byl ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný. Mnoho lidí je podle něj v otázce znovunastolení monarchie v Česku skeptických.
Co s tím? Odkud se jejich nedůvěra bere? A jak by vypadala moderní monarchie v Česku?
Právo první noci nehrozí
Podle Zdeňka Prázdného je první sorta lidí skeptická, protože je pro ni monarchie nepředstavitelná. Jednoduše se s ní nikdy neměli možnost na vlastní kůži setkat.
„Druhý typ lidí je trochu horší, protože žijí v nějaké formě předsudku. Nezřídka se mě ptají, proč chceme připravit tuto zemi o demokracii. To my ale nechceme, to není pravda,” vysvětluje Prázdný a dodává, že ČKI samozřejmě ani neplánuje zavést právo první noci či nevolnictví, čehož se někteří občané také obávají.
A co Belgie či Švédsko?
Jak tedy skeptiky přesvědčit, že monarchie může fungovat i v dnešní době a není tím, co vidíme v pohádkách? „Já těmto lidem říkám, aby se zajeli podívat například do Dánska nebo do Belgie, kde monarchie funguje a že tak nějak by to mohlo vypadat u nás,” vysvětluje Zdeněk Prázdný.
Nejedná se tak o plánovaný návrat do středověku. „Netajíme se tím, že by pro nás byly vzorem právě Belgie a Švédsko,” doplňuje.
Má místo i v 21. století
Monarchie podle Prázdného nepolarizuje společnost a své místo má v tomto století i proto, že lidé touží po jistotě. A právě jistotu a stabilitu jim může monarcha nabídnout.
https://podcasts.apple.com/cz/podcast/hradn%C3%AD-hara%C5%A1en%C3%AD-hostem-d%C3%ADlu-judr-zden%C4%9Bk-pr%C3%A1zdn%C3%BD/id1705183428?i=1000662256445
„To je něco, co u prezidenta nemůžeme očekávat. Panovníka bychom znali daleko lépe, než budoucího prezidenta při jeho volbě. Jelikož bychom ho znali odmalička a věděli o jeho přednostech,” říká Prázdný. Podobně jsme například mohli pozorovat celoživotní osud současného krále Spojeného království Karla III. a také známe život jeho syna a následníka trůnu Williama.
Jsou zkrátka efektivnější
Studie vědce Mauro Guilléna z Pensylvánské univerzity porovnává, jak se ekonomicky daří státům malé a střední velikosti v případě monarchií a v případě republik. Ukazuje se, že monarchistické uspořádání je efektivnější.
„Hodně to vychází z toho, že monarcha uklidňuje společnost, zatímco hlava státu ji vždy bude rozdělovat. Z ekonomického hlediska má pak monarchie daleko větší ochranu soukromého majetku, což přitahuje investory. V takových zemích se dobře podniká,” vysvětluje Prázdný a dodává, že tento model má pozitivní dopad na peněženky občanů. I proto se dobře žije například ve Švédsku, Lichtenštejnsku či Belgii.
Ochrana peněženek občanů
Monarchie podle Prázdného funguje efektivněji a levněji. „Pro příklad: U nás má kancelář prezidenta roční rozpočet okolo 400 až 500 milionů korun. Do toho ale musíme počítat náklady na prezidentské volby, což dělá cca 1,5 miliardy každých pět let. A opakují se i v případě, že prezident obhajuje druhé volební období. Tohle vše v monarchii odpadá,” konstatuje Prázdný.
A dodává, že nákladů, které musí čeští občané doplácet jen na prezidenta, je víc a jsou mnohonásobně vyšší, než musí doplácet na britskou královskou rodinu Britové.
Celý rozhovor si můžete pustit na podcastových platformách Spotify či Apple podcasts.
