Ve světle operace Spojených států ve Venezuele se opět začalo mluvit o touze Donalda Trumpa převzít Grónsko, které patří pod dánskou správu. Americký prezident v posledních dnech mluvil o tom, jak je největší ostrov světa pro USA důležitý, na což kromě dánské premiérky začali reagovat i další významní evropští politici s tím, že Grónsko patří Gróňanům a nikomu jinému.
Donald Trump sice mluví v souvislosti s Grónskem o bezpečnosti, podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka může být však motivace jiná. A stejně jako v případě Venezuely jde hlavně o obchod.
Bezpečnost Američanů?
Národní bezpečnost. To je spojení, které Donald Trump v souvislosti s Grónském vždycky zmíní s tím, že je okolí ostrova prošpikované nepřátelskými ruskými a čínskými plavidly. Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka ale americkému prezidentovi zdaleka jen o bezpečnost Američanů nejde.
„Větší bezpečnost by šla zaručit i rozšířením současných smluv, díky kterým mají USA v Grónsku několik vojenských základen. Trump chce ale získat i přístup ke kritickým nerostům, jako jsou měď, lithium nebo zinek. A díky změně klimatu je k ložiskům snazší přístup," říká politolog a amerikanista Jiří Pondělíček.
Co odhalilo oteplování
Pondělíček tím potvrzuje i závěry médií, jako jsou EuroNews či The Converstation. Osmdesát procent Grónska bylo až donedávna pokryto ledem. Kvůli globálnímu oteplování ale na pevnině ustupují ledovcové plochy a zároveň se kolem ostrova objevují nové námořní cesty.
Na pevnině tající led podle magazínu The Conversation zároveň odhaluje potenciální ložiska kritických minerálů, které jsou potřeba pro výrobu baterií do aut až po telefony, kabelů nebo se používají v průmyslu. Zatím ale není jasné, zda by těžba v Grónsku byla uskutečnitelná.
Neúspěšný lobbing
Spojené státy se i tak o ostrov vehementně zajímají. Loni v březnu přijel na oficiální návštěvu viceprezident J.D. Vance s manželkou Ushou, která měla například odstartovat i závod psích spřežení.
Velkolepé plány ale narazily na chladnou reakci místních, a tak manželský pár zamířil v rámci oficiální cesty jen na americkou vojenskou základnu Pituffik na severozápadě ostrova.
Trumpovy kroky
Trump nosí anexi Grónska v hlavě už od svého prvního funkčního období. Až nyní ale začal podnikat vážnější kroky. Ještě před Vánoci jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Laundryho „speciálním vyslancem“ pro Grónsko.
„Spousta věcí, o kterých Trump mluví, zní nejprve nesmyslně, ale on je tím normalizuje. Dnes se reálně bavíme o tom, jak můžou USA získat Grónsko, což by před deseti lety bylo nepředstavitelné,“ dodává Pondělíček.
Grónsko je proti
Proti Trumpovým pokusům podmanit si ostrov jsou jak samotní Gróňané, tak i země Evropské unie. „Už to stačilo. Chování USA je nepřijatelné. Trump by se měl vzdát svých fantazií o anexi.“ Takto tvrdě reagoval grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.
A podobný pohled sdílí většina obyvatel. Podle průzkumu z loňského ledna, který zveřejnil například britský The Guardian, je 85 procent Gróňanů proti spojení s USA.
Konec NATO?
Podle dánské premiérky Mette Frederiksenové je v sázce i osud Severoatlantické aliance. „Pokud Spojené státy zaútočí na jinou zemi NATO, znamená to konec aliance i veškerých bezpečnostních záruk od druhé světové války,“ varovala.
„Jediný podobný případ konfliktu mezi dvěma státy NATO z historie mě napadá, když v roce 1974 provedlo Turecko invazi na Kypr. Ale to byla jiná situace,“ dodává k tomu Pondělíček.
Rubio usměrňuje
Prezidentovu euforii z úspěšného zásahu Američanů ve Venezuele, která se přetavila v jeho aktuální zájem o Grónsko, mírnil ministr zahraničí USA Marco Rubio.
Ten podle listu Wall Street Journal řekl, že Trump invazi do Grónska nechce. Chce si ostrov prostě koupit. Rubio to řekl uzavřené skupině kongresmanů na pondělním setkání. Korigoval tak veřejnou diskuzi poté, co prezident i někteří členové jeho administrativy odmítli vyloučit použití vojenské síly.
