Vláda v pondělí navrhla Ústavnímu soudu, aby odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, která se týká jeho účasti na summitu NATO. Současně navrhuje vyloučit soudce zpravodaje Pavla Šámala, podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce totiž při vydání předběžného opatření překročil své pravomoci.
Prezident podal kompetenční žalobu kvůli svému nezařazení do delegace na summit, kam pak na základě předběžného opatření ÚS odjel.
Mocenské centrum
O samotné žalobě bude soud teprve rozhodovat, přičemž avizoval, že ji projedná přednostně v řádu měsíců. Pavel v žalobě žádá, aby ÚS deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, nebo aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí.
"Přijetí výkladu pana prezidenta by znamenalo zásadní změnu fungování českého ústavního systému. Vzniklo by druhé mocenské centrum, které by na rozdíl od vlády bylo zcela neodpovědné a neodpovídalo by se Poslanecké sněmovně," prohlásil Tejc.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc: vláda je přesvědčená, že Ústavní soud vydáním předběžného opatření ohledně summitu v Ankaře překročil své pravomoci.
— ČT24 (@CT24zive) July 20, 2026
📷 ČTK pic.twitter.com/TCnHExioLi
"Ve skutečnosti jde o zachování základních principů českého ústavního systému. Česká republika má pouze jednu zahraniční politiku, a ta nemůže být vedena souběžně vládou a prezidentem," pokračoval ministr. Zopakoval, že role hlavy státu je zejména reprezentativní. "Prezident požaduje, aby mu soudním výkladem byla přiznána nová pravomoc. Podle vlády by tím došlo k rozšíření kompetencí prezidenta nad rámec textu ústavy i dosavadní judikatury," poznamenal ministr.
Nemohli se vyjádřit
Tejc také upozornil, že soudce Šámal vládě před vydáním předběžného opatření nedal možnost vyjádření k prezidentově žalobě. "Porušení práva na to být slyšen nám připadá velmi zásadní," podotkl.
Kromě toho kritizuje ministr i samotné využití předběžného opatření. Zákon o ÚS totiž podle něj s touto možností u kompetenčních žalob nepočítá a podpůrné využití občanského soudního řádu bylo chybou.
Několikaměsíční spor
Šámal při vydání předběžného opatření uvedl, že účast českého prezidenta na summitech NATO je zavedenou praxí. Soud rozhodoval i s ohledem na časovou tíseň. Opatření vydal 24. června, přičemž lhůta pro akreditaci na summit končila o dva dny později a akce začínala 7. července.
Spor o složení delegace do Ankary vedl prezident s Babišovou vládou několik měsíců. Své vyloučení označil za bezprecedentní krok a omezení ústavních pravomocí hlavy státu. Babiš vysvětloval nezařazení prezidenta do delegace mimo jiné tím, že vláda chce aktivně vést zahraniční politiku.
