Debata o Istanbulské úmluvě patří v Česku k těm vůbec nejemotivnějším a nejvyhrocenějším. Naposledy do ní promluvil Senát, který odmítl její ratifikaci.

Dokument o potírání násilí na ženách v Česku pro významnou část společnosti představuje "ideologický nástroj proti místním tradicím a stylu života".

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. https://t.co/Ll6g7xKMUW

— ČT24 (@CT24zive) January 25, 2024

Senát těsně neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. k jejímu přijetí chyběly dva hlasy. Nadále tak patříme mezi menšinu států, které ji podepsaly, ale neratifikovaly.

Úmluvu jsme podepsali v roce 2016, její ratifikace se ale politiky opakovaně odkládá. Takzvaná Istanbulská úmluva vyvolává velké emoce a kulturní války mezi liberály a konzervativci. Co je ale reálně jejím obsahem?

Proti násilí, obtěžování i znásilnění

Istanbulská úmluva je jedna z mnoha lidskoprávních mezinárodních smluv Rady Evropy. Jejím hlavním cílem je důsledná prevence násilí na ženách a domácího násilí, ochrana obětí a stíhání pachatelů.

Úmluva vznikla, protože stávající pravidla nejsou dostatečně dodržována a vymáhána. Smlouva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti, ale také mrzačení genitálií.

Chrání ženy i muže

Její ratifikací se státy zavazují k tomu , že přijmou soubor "opatření k řešení všech forem násilí páchaném na ženách a domácího násilí a zajištění spravedlivého stíhání pachatelů". Myslí se v ní ale také na muže. Stejná ochrana má být poskytnuta i mužům a dalším skupinám, jakou jsou děti nebo senioři v rolích obětí.

Cílem Úmluvy není podle jejích autorů zničit tradiční rodinu ani zavádět nový nadnárodní monitorovací orgán, který by mohl zasahovat na území České republiky.

Vadí slovo "gender"?

A co tedy na úmluvě vadí? Kritici tvrdí, že Istanbulská úmluva je pouze dalším nástrojem prosazování genderové ideologie. Její obránci deklarují, že Úmluva v žádném případě nepopírá biologické rozdíly mezi muži a ženami.

Hovoří pouze o "genderově podmíněném násilí". Odmítá hlavně formy násilí, jež jsou namířeny proti ženám. Ty jsou výrazně častějšími obětmi. Už samo použití slova gender ale v dnešní době znamená budoucí kontroverzi.

Ostuda, nebo záchrana tradic?

Podle liberálů je nepřijetí Úmluvy mezinárodní ostudou, konzervativci naopak oslavují, že se jim podařilo ubránit tradiční rodinu a náš styl života.

Odpůrci argumentují také tím, že přijetím úmluvy se nesnížil počet násilných případů v zemích, které ji ratifikovaly. Plošně neodsuzují potřebu zpřísnění současné legislativy, Úmluva je podle nich ale ideologickým dokumentem, který může přinést víc škody než užitku.