Přestože se na oficiální oznámení prezidentské kandidatury Vladimira Putina stále čeká, nikdo nepochybuje o tom, že na ni dojde.
Dlouhodobě vysoká obliba veřejnosti spolu se systematickým potlačováním jakýchkoliv opozičních aktivit dělá ze současné hlavy ruského státu v podstatě jediného možného adepta na vítězství. Kdo je muž, který už víc než 20 let stojí v čele Ruska a jehož kroky spoluutváří světové dějiny?
Termín ruských prezidentských voleb byl oznámen. Proběhnou 17. března 2024. Vladimir Putin svou kandidaturu oficiálně neoznámil, v pátek 8. prosince ji však na setkání s vojenskými veliteli potvrdil. Kandidovat přitom bude již popáté. V roce 2020 Rusové v referendu navíc posvětili změnu ústavy, díky níž může kandidovat na post hlavy státu ještě dvakrát. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být v čele Ruska až do roku 2036, tedy do svých 83. narozenin.
Putinova bída nevadí
Zdá se, že Putinova pozice je i přes probloblémy, kterým Rusko čelí, neotřesitelná. Podle průzkumů má stále velkou podporu Rusů, prochází mu dlouhodobé potlačování jakéhokoliv náznaku vzedmutí opoziční vlny, vaz mu nezlomila ani Ruskem vyvolaná vlekoucí se válka na Ukrajině, vzpoura Wagnerovců ani západní sankce uvalené na zemi, které většinu Rusů vrhají ještě do větší chudoby.
Traktoristou? Raději agentem KGB
Jak vlastně Vladimirova cesta do čela největší země světa začala? Téměř každý malý kluk chce být traktoristou nebo bagristou, ne tak malý Vladimir. Jako malý toužil stát se pilotem, od střední školy už ale snil jen o kariéře agenta KGB. Napoprvé ho ruská tajná služba odmítla, Putin se ale nevzdal a po absolvování práv na Leningradské univerzitě už byl úspěšný.
Nejprve působil na ruském území v kontrarozvědce, později byl nasazen ve východním Německu. Zde ho v roce 1989 zastihl pád Berlínské zdi. Jeho cesta do čela ruského státu mohla začít. S politikou začal ve svém rodném Petrohradu, brzy ale přesídlil do Moskvy jako poradce prezidenta Borise Jelcina. Stal se ředitelem tajné služby FSB, která navázala na jeho domovskou KGB, a v roce 1999 premiérem. Po Jelcinově smrti jej Putin v roce 2000 nahradil v úřadu prezidenta.
Od letušky ke gymnastce
Putinovo soukromí je zahaleno rouškou tajemství hodnou agenta KGB, případně FSB. Je známo, že byl ženatý s letuškou Ljudmilou. Pár se rozvedl v roce 2014 po téměř 40 letech manželství, ze kterého vzešly dvě dnes už dospělé dcery. Jeho druhou ženou se podle nepotvrzených informací stala v roce 2015 nejúspěšnější gymnastka všech dob, tehdy 32letá Alina Kabajevová. Spekuluje se, že mu porodila jednoho, dva, ale možná také čtyři potomky. Tedy přibližně tolik, kolik by mohl mít Putin dvojníků.
Rakovina otcem myšlenky?
Stejně jako rodinný život je předmětem častých dohad i Putinův zdravotní stav. Často se především po ruském vpádu na Ukrajinu spekuluje, že má rakovinu, Parkinsonovu chorobu nebo závislost na steroidech. Mezi lidi podle některých odborníků chodí Putinův dvojník, protože ruský prezident žije zřejmě kvůli snížené imunitě v naprosté izolaci. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by blížící se ruské prezidentské volby mohl vyhrát někdo jiný než muž se jménem Vladimir Putin. Ať je to kdokoli.
