REKLAMA

Rolnický fond žaluje Agrofert kvůli dotacím. Zemědělský je nechce

zdroj: MARTIN DIVISEK / EPA / Profimedia
REKLAMA
REKLAMA

Je to trochu paradox. Dvě organizace, které spadají pod české ministerstvo zemědělství, dospěly, co se týče vymáhání dotací od Agrofertu, zcela k opačnému závěru. ČTK v pondělí večer oznámila, že Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žalobu na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofertu.

REKLAMA
REKLAMA

Žádá po nich vrácení 22 milionů z doby, kdy byl Andrej Babiš jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem, tedy v letech 2017 až 2021. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) po právní analýze naopak dospěl k závěru, že čerpání dotací ze strany Agrofertu v té době bylo v pořádku.

Neřešený střet

O jaké firmy a jaké dotace přesně jde, nechce každopádně rolnický a lesnický fond s ohledem na probíhající žalobu sdělovat. "S ohledem na probíhající soudní řízení nebude PGRLF poskytovat k této věci bližší podrobnosti. Další informace bude poskytovat pouze v rozsahu, který nebude mít vliv na probíhající soudní řízení," uvedl v úterý fond.

"Stále platí, že jsme přesvědčeni, že jsme dotace čerpali v souladu se zákonem a máme na ně nárok," reagoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

REKLAMA

Evropská komise i tuzemské soudy ale došly k závěru, že Babiš v prvním funkčním období střet zájmů nevyřešil a měl na Agrofert, vložený ve dvou tehdy funkčních svěřenských fondech, stále vliv.

Výzvu Agrofert ignoroval

O tom, že podpůrný fond zahájil předsoudní fázi, informoval server iROZHLAS.cz v první polovině června. Fond v pondělí napsal, že podáním žalob navázal na předchozí předsoudní fázi vymáhacího procesu.

"V jejím rámci byly dotčené subjekty vyzvány k dobrovolnému vrácení podpory. Vzhledem k tomu, že k dobrovolnému vrácení podpory nedošlo, přistoupil PGRLF k podání žalob, na základě kterých je uplatňován nárok na vrácení podpory v souhrnné výši 22 milionů," uvedl. Kterých firem se žaloby týkají, fond neupřesnil.

REKLAMA

PGRLF, který je akciovou společnostní stoprocentně vlastněnou ministerstvem zemědělství, zahrnuje více než deset programů podpor, poskytuje peníze například na pojištění, na nákup zemědělské půdy a techniky nebo na pokrytí části úroků z komerčních úvěrů. Prostředky ke své činnosti PGRLF získává z poskytnutých dotací ze státního rozpočtu nebo z výnosů vlastní činnosti.

Babiš, který byl loni v prosinci po vyhraných volbách znovu jmenován předsedou vlády, dlouhodobě střet zájmů odmítá. V únoru akcie Agrofertu vložil do nově vytvořeného fondu RSVP Trust, který má být zcela nezávislý. Tím považuje střet zájmů za vyřešený.

Zemědělský fond je v klidu

Kvůli dotacím Agrofertu si nechával zpracovat analýzu také Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který mezi zemědělce rozděluje evropské dotace. SZIF v dubnu uvedl, že vložení akcií Agrofertu do svěřeneckého fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou a není důvod, aby holding nemohl dotace čerpat.

Zemědělský fond zároveň dříve dospěl k závěru, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Babiš premiérem. A to navzdory tomu, že o vrácení dotací z té doby rozhodly české soudy i vedení SZIF a ministerstva zemědělství za vlády Petra Fialy.

Proplatí nám to?

Systém evropských dotací funguje zjednodušeně tak, že zemědělec nebo zemědělská firma v Česku požádají o dotaci SZIF. Fond zkontroluje, zda žádost splňuje pravidla společné zemědělské politiky EU, a pokud je vše v pořádku, dotaci vyplatí. Následně se věc předává Evropské komisi, která data kontroluje a ověřuje, zda byly dotace vyplaceny správně podle pravidel EU. Pokud je vše v pořádku, EU proplatí Česku odpovídající část nákladů z evropského rozpočtu. Pokud najde nesrovnalosti, může část výdajů neuznat.

V této chvíli není úplně jasné, zda komise další dotace pro Agrofert uzná. Chce nejdříve prověřit, zda premiér Andrej Babiš, co se týče koncernu Agrofert, dostatečně vyřešil svůj střet zájmů.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA