V dalším dílu podcastu Hradní harašení moderátorka Bára Hlaváčková přivítala zakládajícího člena kapel Lucie a Wanastowi Vjecy, zpěváka, kytaristu, skladatele, textaře a milovníka monarchií Roberta Kodyma. Jak se dívá na současný politický systém?

Proč se rozhodl koupit zámek Bečváry u Kolína? A co podle něj udělal Tomáš Garrigue Masaryk špatně?

Ono se to nabízí

"Po všech těch zkušenostech s takzvanou demokracií, je to myšlenka, která se nabízí čím dál tím víc," říká hudebník Robert Kodym o možném návratu monarchie do Česka.

Ještě víc by se mu ale prý líbilo, kdyby se lidstvo vrátilo zpět o deset tisíc let zpět. Do doby, kdy ještě monarchie ani neexistovaly.

V souladu s přírodou

Podle zakládajícího člena kapel Lucie a Wanastowi Vjecy bychom žili víc v souladu s přírodou, která by byla absolutně čistá.

"Naučili bychom se tu přírodu neničit. Troufám si říct, že kvalita života by byla mnohem vyšší než dnes. Tak, jako ji mají například poslední domorodé kmeny v Amazonských pralesech. Ale bohužel jich ubývá,” říká Robert Kodym.

Masarykova chyba

„Prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka si nesmírně vážím, ale nemyslím si, že zánik monarchie a vznik Československa byl ten nejlepší nápad,“ říká hudebník. Podle Kodyma šlo o projekt, který sice měl vznešené ideály, ale vytvořil malý, zranitelný stát bez skutečné obranyschopnosti.

"Likvidace českého království v roce 1918 jednoznačně přispěla k tomu, že jsme byli vehnáni do chřtánu psychopatickému Adolfu Hitlerovi a později i Josefu Vissarionoviči Stalinovi. Celá tahle eskapáda nás pak stála padesát let,” dodává.

Proč se o ní nemluví

Co by se teď podle Kodyma muselo stát, aby v Česku monarchie byla opět tématem? Aby lidé vůbec zvažovali, že je zde možnost návratu? „Jednoznačně první krok musí být propagace té myšlenky. V Evropě je 12 monarchií, ale média propagují jen tu jednu. Devětadevadesát procent lidí asi ani neví, že jich je víc,“ říká zpěvák.

A právě o šíření povědomí a propagaci královské tématiky se už čtyři roky snaží Český královský institut. „Podle mě je u monarchií mnohem menší riziko, že se k moci dostane někdo s výrazným koktejlem poruch osobnosti – tak, jak to často vidíme u takzvaných demokratických systémů,“ myslí si Kodym.

„Když se někdo narodí jako následník trůnu, je od dětství systematicky vychováván k tomu, že jednoho dne převezme odpovědnost za stát. Kdyby to šlo, začalo by se už v šesti měsících,“ říká Kodym s nadsázkou. „Ale reálně se s výchovou začíná kolem tří, čtyř letm, tedy ve věku, kdy to začíná dávat smysl.“

Jak být na špici

Podle něj je to velmi podobné, jako když se někdo chce stát mistrem v určitém oboru, třeba hudbě. „Virtuóz Pavel Šporcl dostal housličky do ruky už ve dvou letech. Hrát naplno začal v pěti. Jarda Svěcený začínal v pěti a půl, Josef Suk v pěti, Václav Hudeček taky. Ti lidé byli vedení k tomu, aby se stali špičkami a stali se jimi.“

Podobně to podle Kodyma funguje u královských rodů. „Pokud se nenarodí vyloženě s antitalentem, což se samozřejmě v minulosti taky bralo v potaz, pak mají velmi reálnou šanci stát se skutečnými ‚virtuózy‘ vládnutí.“

Je demokracie vláda lidu?

„Úplně jiná situace je v takzvané demokracii,“ dodává. „Tam se k moci často dostávají lidé bez jakékoliv přípravy, a to je podle mě dost matoucí a ve výsledku škodlivé.“

„Demokracie je pouze takovej název pro to, aby určitá skupina lidí mohla manipulovat obyvatelstvo tím, aby se dostala k moci a řeklo se těm voličům: To je vaše vůle,” domnívá se Robert Kodym.

Proč koupil zámek?

Jak už bylo zmíněno na začátku článku, od roku 1995 vlastní Robert Kodym barokní zámek Bečváry. Co ho vedlo k jeho koupi? „Mám hluboký vztah k historii a vůbec ke všemu, co s ní souvisí,“ říká hudebník. „Už jako dítě jsem k tomu měl blízko. Naši měli chalupu v Jižních Čechách, postavenou ve stylu selského baroka a hlavně táta mě vedl k záchranářství, tedy k obnově památek, k vracení věcí do původního stavu.“

„Odmalička jsem byl zvyklý prolézat staré půdy a hledat poklady. Třeba starý nábytek nebo různé zapomenuté věci s duší. Táta mi tím otevřel svět starožitností a krásy starých časů. A zpětně mu za to vlastně děkuju. Bylo to něco hezkého, co ve mně zůstalo dodnes.“

Jaké realitě Robert Kodym čelil poté, co koupil zámek? A jak by měl podle něj vypadat český panovník či panovnice? Nejen to se dozvíte v podcastu Hradní harašení, který si již nyní můžete pustit na Spotify nebo Apple podcasts.