Přesně před rokem, tedy 8. května 2025, zvolilo konkláve novou hlavou katolíků kardinála Roberta Prevosta. Ten se tak stal prvním papežem, který pochází ze Spojených států. Za rok v úřadu hlavy katolické církve si Lev XIV. vydobyl podle odborníků renomé silného vůdce, který se neváhá razantně vyjadřovat k aktuálně probíhajícím konfliktům ve světě.

Jeho výroky mu vynesly i spor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, zároveň ale také označení "nejvlivnější osobnost v kategorii Leader pro rok 2026", které mu nedávno přisoudil časopis Time.

Hádky s nejmocnějším

Trump papeže kritizoval poté, co Lev XIV. v několika projevech opakovaně odsoudil válku. Ačkoli papež konkrétně nezmínil současný konflikt na Blízkém východě, bylo jasné, že jeho kritická slova míří právě na válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu.

Trump na to reagoval tvrzením, že papež má v zahraniční politice "strašné postoje" a že Lvovi vyhovuje, aby měl Írán jaderné zbraně. Lev XIV. pak reagoval slovy, že se neobává Trumpa ani jeho administrativy. To pro ČTK potvrdil i expert na katolickou církev v USA a Vatikán z dublinské Trinity College Massimo Faggioli. 

Musel promluvit

Americký papež se podle něj nachází ve velmi choulostivé situaci v momentě, kdy se Spojené státy staly zdrojem chaosu ve světě. "Podle mě papež cítí, že by neměl mlčet a měl by promluvit, aby si snad někdo nemyslel, že je zastrašen americkou mocí," uvedl Faggioli.

Dřívější kritiku americké vlády, například ohledně jejího přístupu k migrantům, papež vyjadřoval prostřednictvím amerických biskupů. V případě mezinárodního dění se ale musel přímo ujmout slova, uvedl dále Faggioli.

Podle něj je možné, že se tón slovní výměny mezi papežem a Trumpem uklidní, spor však prý ukazuje na některé velmi odlišné pohledy na svět, které mají křesťané v západních zemích. Rozepře ukázala, že Trump a jeho administrativa "očekávají od Vatikánu mlčení, nebo souhlas", míní Faggioli.

Svět s ním souzní

Ostrá Trumpova vyjádření však vyvolala solidaritu amerických biskupů i řady dalších politiků, například italské premiérky Giorgie Meloniové, která se jinak vyhýbá tomu, aby Trumpa kritizovala. "Získal solidaritu od všech včetně pravicových biskupů, kteří mají blízko k (Trumpově hnutí) MAGA a republikánům," říká sociolog Marco Marzano, který se specializuje na katolickou církev.

Původ z USA je podle zástupce šéfredaktora francouzského katolického listu La Croix Loupa Besmonda de Senneville pro Lva XIV. v rozepři s Trumpem výhodou. "Američané a jejich prezident nemohou tvrdit, že papež jim nerozumí, že nerozumí Spojeným státům, jak se dělo s Františkem," uvedl.

Nevýhodný původ

Právě kvůli americkému původu nepatřil kardinál Robert Prevost, který zastával před konkláve pozici šéfa dikasteria pro biskupy, mezi favority. "Je jasné, že bylo prolomeno historické tabu," řekl o jeho zvolení Faggioli.

"Při loňském konkláve jméno Prevosta kolovalo, ale také se říkalo, že jeho největší nevýhodou je to, že je Američan," připomněl Besmond de Senneville, který byl v minulosti zpravodajem ve Vatikánu.

Už mají prezidenta

Vůči možnosti, že by se papežem stal občan USA, podle experta na Vatikán italského deníku La Stampa Giacoma Galeazziho panovaly mezi církevními představiteli výhrady. "Mnozí kardinálové a důležití vatikánští diplomaté tvrdili, že je nemožné, aby se papežem stal Američan, protože americká velmoc má už prezidenta, a neměla by mít i papeže," uvedl Galeazzi.

Prevost je navíc druhým papežem za sebou, který pochází z amerického kontinentu. Současný papež se ale podle Faggioliho od Františka, rodáka z Buenos Aires, liší tím, že kromě Severní zná i Jižní Ameriku, neboť dlouho působil v Peru. "On je skutečným Panameričanem, zatímco papež František byl hlavně z Latinské Ameriky," uvedl Faggioli.

Méně italštiny

Papež Lev XIV. se také vrátil k tradičnějšímu způsobu komunikace, než měl jeho předchůdce papež František. Analytici poukazují na to, že striktně dodržuje psané texty a poskytuje méně rozhovorů. Na rozdíl od svých předchůdců pak Lev XIV. používá častěji jiné jazyky, než je italština, například rodnou angličtinu či španělštinu.

Papež v prvním roce své vlády také usiloval o jednotu katolické církve, což po něm žádali kardinálové. Třináctiletá vláda papeže Františka totiž podle odborníků zanechala uvnitř katolické církve trhliny způsobené prosazováním některých změn i způsobem vládnutí.

"Program Lva XIV. je jasný a je možné ho shrnout v jednom slově: jednota. To je cíl, kterého chce dosáhnout," uvedl Matteo Matzuzzi, expert na Vatikán italského deníku Il Foglio. Podle něj tento požadavek na sjednocení církve často zazníval i při jednáních kardinálů, která se loni uskutečnila mezi dubnovou smrtí papeže Františka a květnovou volbou nového papeže.