Katolická církev se po dvanácti letech připravuje na slavnostní volbu nového papeže. Ta začne ve středu 7. května, kdy se kardinálové z celého světa odeberou do vatikánské Sixtinské kaple. Tam, v naprostém odloučení od okolního světa, rozhodnou o tom, kdo na papežský stolec usedne.
Podoba tohoto rituálu je obestřena tajemstvím. Ke zvolení nové hlavy církve je potřeba alespoň dvoutřetinová většina hlasů, volby se mohou účastnit pouze ti kardinálové, kteří ještě nedosáhli věku 80 let.
Clum clave
Ve středu 7. května se ve vatikánské Sixtinské kapli po více než dvanácti letech sejdou kardinálové z celého světa, aby bez jakéhokoli kontaktu s vnějším děním zvolili novou hlavu katolické církve.
Samotný název tohoto tajemného rituálu „konkláve“ pochází z latinského „cum clave“, což znamená „pod klíčem“. Volitelé totiž o novém papeži rozhodují za zavřenými dveřmi. V kapli není wifi a jsou zde dokonce nainstalované rušičky signálu.
Hlas miliardy
Papež v současnosti nemá reálnou politickou moc, jeho slovo má ale zásadní váhu pro více než miliardu věřících.
Qui s'en souvient ? #conclave #Franciscum #cardinalprotodiacre #Tauran #habemuspapam #Glorious#PapeFrancois #2013 pic.twitter.com/jnLOylX1Xe
— Nico3300 (@cityofgaylight) April 21, 2025
Papež významným způsobem určuje, jakým směrem se bude katolická církev v příštích letech ubírat, a ovlivňuje její přístup k aktuálním otázkám, jako jsou klima, migrace či lidská práva. Samotná volba je pak zápasem, v němž se ukáže, zda uvnitř církve mají navrch konzervativci, nebo příznivci reforem.
Jen do 80 let
Novým papežem se může teoreticky stát jakýkoliv muž, jenž byl pokřtěn jako římský katolík. V praxi však volitelé podle CNN už od roku 1379 nedali šanci nikomu mimo kolegium kardinálů, které papeže také volí.
Hlasování se bude muset letos obejít bez jediného českého kardinála a předního fanouška exprezidenta Miloše Zemana Dominika Duky, jenž nedávno oslavil 82. narozeniny. Volby se totiž mohou zúčastnit pouze kardinálové mladší 80 let.
Slib mlčenlivosti
V den začátku volby se duchovní obvykle nejprve scházejí na speciální mši v bazilice sv. Petra. Až poté se za doprovodu chrámových zpěvů odebírají do Sixtinské kaple, kde musí jako první složit slib mlčenlivosti. Samotné hlasování se pak obvykle koná čtyřikrát denně, dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne, a to až do té doby, dokud není dvoutřetinovou většinou přítomných volitelů zvolen nový papež.
Volba většinou zabere několik dní. Nejdéle to kardinálům trvalo ve 13. století, kdy hlasováním strávili celé tři roky. Římští úředníci tehdy pro urychlení konkláve museli duchovním dokonce omezovat zásoby jídla. Letos však nic takového pravděpodobně nehrozí, při posledních dvou konkláve v letech 2005 a 2013 stačily kardinálům ke shodě pouhé dva dny.
Oznámí to kouř
Nejvýraznějším symbolem konkláve je kouř stoupající z komína Sixtinské kaple, který napíná nervy věřících shromážděných na Svatopetrském náměstí. Po každém kole hlasování kardinálové spálí hlasovací lístky v kamnech. A díky speciální příměsi se dým zbarví buď černě, což značí neúspěšné hlasování, nebo bíle, což je znamení, že nový papež byl právě zvolen.
Když jeden z kardinálů konečně získá potřebnou dvoutřetinovou většinu, nejvyšší kardinál biskup jej osloví s otázkou, zda přijetí úřadu papeže přijímá a jaké jméno si přeje nést. Po souhlasné odpovědi se nový papež oblékne do tradičního papežského roucha a chystá se na svůj velký okamžik.
Z balkonu svatopetrské bazilky mezitím předem vybraný kardinál pronese tradiční latinskou větu „Annuntio vobis gaudium magnum; Habemus Papam!“ („Oznamuji vám velkou radost, máme papeže!“) a prozradí veřejnosti, kdo byl zvolen. Krátce poté vstoupí na balkon také samotný nový papež, jenž pronese své první apoštolské požehnání, známé jako Urbi et Orbi (Městu a světu).
