Vlna migrace do Ceuty z konce července vzbudila otázky, kdo a proč měl na destabilizaci španělské exklávy na severu Afriky zájem. Podle Rádia Svobodná Evropa mohlo roli sehrát Rusko, které podnítilo migraci do Evropy už v minulosti a v Africe vede dezinformační kampaně.

Televize Al-Džazíra ale i další média zase spekulovala o možném vlivu Izraele, a to kvůli napjatým vztahům s propalestinským Španělskem.

Zatím je zjevné jen to, že se migrační vlnou povedlo alespoň na pár týdnů rozdmýchat napětí v Evropě. My jsme o situaci v Ceutě a o motivacích vyslat na Evropu africkou migrační vlnu mluvili s odborníky na tuto oblast.

Byla to invaze?

Španělské exklávy Ceuta i východněji položená Melilla, jež přímo sousedí s africkým Marokem, na přelomu července a srpna čelily migrační vlně tisícovek lidí. Někteří konzervativní politici i influenceři situaci nazývali "invazí" do Evropy.

A to přesto, že se drtivá většina migrantů vrátila zpět do Maroka a žádný z nich se podle serveru Politico do pevninské Evropy ani nedostal.

Destabilizace Evropy

Tuto "invazi" s poukazem na španělskou migrační politiku ostře odsoudilo víc než dvacet evropských lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše. Italská premiérka Giorgia Meloniová nechala dokonce na italské hranici zřídit kontroly, aby se ze Španělska, které s Itálií nesousedí, do její země nedostala ani jedna migrantova noha.

Účel se tedy alespoň na týden splnit podařilo. Evropské státy se rozhádaly, aniž by k tomu měly zásadní důvod. Kdo za tím stál?

Politoložka Linda Piknerová se domnívá, že odliv lidí na území evropského státu záměrně podporuje Rusko. Šimon Sládek z Asociace pro mezinárodní otázky zase vysvětluje, proč by migrace do španělských území mohla hrát do karet Izraeli. "Zatímco cílem Ruska by mohla být destabilizace Evropy nebo posílení ultrapravicových nálad, cílem Izraele by pro změnu mohl být nátlak na Španělsko, aby upravilo svou zahraniční politiku,” říká Sládek.

Vliv Ruska?

Podle Piknerové, která se zabývá mezinárodní politikou a problematikou subsaharské Afriky, Rusko prostřednictvím podobných migračních kampaní usiluje o napjaté vztahy v Evropě.

"Rusko má na migraci do Evropy nepřímý podíl. Ať už skrze podporu pašeráků a destabilizaci v Africe, přes mediální masáž až po školení afrických novinářů v Moskvě," říká pro Bold News Piknerová. Podle ní je jasné, že Rusko na kontinentu šíří i dezinformace s cílem podpořit migraci do Evropy. "Jakýkoliv konflikt v Africe vede k migraci, která pak destabilizuje evropské vztahy."

Sputnik i Russia Today

Moskva má podle Piknerové v Africe i informační zázemí. "Rusko v Africe podporuje i místní média, nebo tam má svá vlastní. Třeba v Etiopii má redakci ruský Sputnik, který tam funguje v Amharštině. Jinde v Africe má svou redakci Russia Today."

Sputnik i Russia Today jsou podle českého serveru Investigace, ale i podle tajných služeb dezinformační kanály, které šíří prokremelskou propagandu.

Španělsko versus Izrael

Rusko ale není jediné, kdo má na destabilizaci Evropy zájem. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Šimona Sládka mohl mít v nedávné migrační vlně do španělských exkláv prsty i Izrael.

"Maroko a Izrael udržují dobré vztahy. Nedávno dokonce uzavřely dohodu o vojenské spolupráci,” říká. Španělsko se podle Sládka naopak dlouhodobě vymezuje proti izraelské agresi v Palestině, a tím se stává terčem kritiky ze strany Izraele, USA i dalších států. "Migranti v Ceutě by tak mohli sloužit i jako nástroj nátlaku USA a Izraele k tomu účelu, aby Španělsko své propalestinské postoje přehodnotilo," konstatuje analytik.

Zapojení Izraele?

Domněnky, že za migrační krizí stál Izrael, podnítil také příspěvěk izraelského velvyslance při OSN Dannyho Danona na síti X. Ten napsal, že Španělsko, které podle něj nikdy nezmešká příležitost školit Izrael, dluží světu vysvětlení, proč má stále území v Africe.

Španělský ministr dopravy Óscar Puente na to reagoval slovy, že "teď už začíná být vše jasné". Danonův příspěvek vyvolal ostatně nejen u diskutujících na síti X silnou kritiku a podnítil spekulace o tom, že migraci tajně zorganizoval Izrael, aby prostě Španělsko jen potrestal.

Nejen Maročané

Podle Terezy Němečkové, která se na Metropolitní univerzitě Praha zabývá africko-evropskými vztahy, jsou mezi migranty ve španělských exklávách i lidé z jiných afrických států.

"Třeba ze Súdánu, kde je krvavá válka a odcházejí odtud všichni, kterým se naskytne příležitost. Ale jen zlomek afrických migrantů, zhruba jeden z deseti, se chce dostat z Afriky pryč. Většinou zůstávají v sousedních afrických zemích a do Evropy nejdou," konstatuje Němečková.

Podle Lindy Piknerové od začátku konfliktu v roce 2023 ze Súdánu odešlo zhruba 15 milionů lidí. "Válku těchto rozměrů si neumíme představit. Probíhá zde střet mezi paramilicemi RSF a súdánskou armádou. Súdánci se nemají kam vrátit, proto zůstávají i v Ceutě na plážích. Návratu kamkoliv se bojí. Evropu Súdán bohužel nezajímá," shrnuje Piknerová.

Selhání státu

Maroko se pak podle Němečkové navzdory tvrzení některých médií snažilo masivní migraci zabránit. Stát nasadil velké množství bezpečnostních složek a úřady monitorovaly i sociální sítě.

"Maroko nasadilo i vrtulníky nebo drony. Prohledávaly se veškeré příchozí cesty do Ceuty, kde se většina migrantů zastavila. Existují opatření, která mají nelegální migraci zastavit. Teď byly obviněny desítky osob z podněcování k nelegální migraci, což je v Maroku trestný čin," dodává Němečková s tím, že i tak tamní vláda situaci podcenila.

Útěky z Maroka

Právě samotné Maroko čelí podle Němečkové migraci směrem do země. Řada nelegálních migrantů se tam snaží dostat z jiných afrických zemí a zůstat tam. Samotné království na severu Afriky na tom ale není dobře. Hlavně mladí lidé tam často nemohou najít práci a uživit se. Život v zemi se navíc neustále zdražuje.

"Proto někteří věří, že se jim v zahraničí a hlavně v Evropě, bude žít lépe. Většina Maročanů volí legální migraci za vzděláním, za prací nebo za rodinou. Jen zlomek se pokouší o nelegální migraci," doplňuje Němečková.

Jen domněnky

Kdo tedy za migrační vlnou do španělské Ceuty stál? "Trochu to působí, že dezinformace mohl někdo šířit cíleně. Žádné přímé důkazy pro to, že by to mělo být Rusko nebo Izrael, ale neexistují," říká Šimon Sládek.

S tím ostatně souhlasí i Tereza Němečková. "Zatím žádné důkazy o tom, kdo stojí za organizací nelegální migrace z Maroka, nemáme."

Magazín Geopolitical Monitor shrnuje čtyři hypotézy, co mohlo letní migrační vlnu způsobit. Mohlo ji vyvolat samotné Španělsko svým přístupem k migrantům, kterým nedávno uznalo občanství. Mohlo to být samotné Maroko, které buď záměrně, nebo prostě kvůli nedostatku bezpečnostních sil selhalo na hranicích.

Další trochu odvážnou hypotézou je, že si Maroko chtělo migrační vlnou vyslanou na španělská území vylepšit vztahy s Izraelem a USA. A poslední hypotézou je právě neutěšená situace v ekonomické a sociální oblasti v samotném Maroku. O přímém zapojení Ruska nebo Izraele se magazín nezmiňuje.