V Izraeli stále víc mladých lidí odmítá nastoupit na povinnou vojenskou službu. Často pak raději končí i ve vězení, protože nechtějí být součástí armádních operací v Gaze. Kromě politických důvodů u nich hrají roli i psychické problémy, nízký plat a diskriminace v armádě.

Podle organizace New Profile službu ročně odmítá zhruba pětina všech lidí. Ti pak čelí nejen vězení, ale i společenskému vyloučení. Odpor roste i mezi rezervisty a ultraortodoxními židy, kteří mají nově také brannou povinnost. A vracet se nechtějí ani vojáci, kteří už v Gaze bojovali.

Jak se jí vyhnout

Izrael má v Gaze problém, o kterém se kvůli situaci tamních obyvatel moc nemluví. Samotní Izraelci nechtějí v Pásmu Gazy bojovat. Branci se raději vojně vyhýbají, a to i s tím rizikem, že můžou skončit ve vězení.

Vojenskou službu odmítá podle neziskových organizací přibližně 20 procent lidí a stále jich přibývá. A do Gazy už se podle britského listu The Guardian nechtějí vracet ani samotní vojáci. Pochybují totiž o tom, že mise má nějaký smysl.

Psychika, zdraví a advokáti

Kromě těch, kteří službu odmítají z ideologických důvodů, přibývá podle feministické organizace New Profile i těch, kteří žádají o výjimku kvůli psychickému stavu nebo zdravotním obtížím.

The Israeli army is facing its biggest refusal crisis in decades

Over 100,000 Israelis have reportedly stopped showing up for reserve duty. While their reasons differ, the scale demonstrates the war’s waning legitimacy.@MeronRapoport reports.https://t.co/bBnvXBlnNE

— +972 Magazine (@972mag) April 11, 2025

Jiní hledají právní mezery nebo si najímají advokáty, aby se vojně vyhnuli. Důvody k odmítnutí jsou nejen ideologické, ale často i praktické.

Vězení a ostrakizace

Armáda v Izraeli na jednu stranu nabízí náročné podmínky a na druhou jen špatné finanční ohodnocení. Ženy, queer lidé a menšinové komunity, třeba etiopští Židé, dlouhodobě upozorňují na systémovou diskriminaci.

Vojenská služba je v zemi stále považována za normu. Její odmítnutí znamená nejen vězení, ale i vyloučení ze společnosti, ztrátu pracovních příležitostí a stigmatizaci. 

Ve vězení za odmítnutí příkazu jít bojovat do Gazy skončil podle britského magazínu Jewish News i bývalý důstojník Ron Feiner, který po útocích 7. října odsloužil v izraelské armádě téměř 270 dní jako rezervista. Další povolávací rozkaz ale odmítl z morálních důvodů. Podle něj se vláda nesnaží o vyjednávání o výměně rukojmích a pokračuje v bezvýchodné válce. Za svůj postoj byl odsouzen ke 20 dnům vězení. 

Už se nevrátím

Dalším izraelským rezervistou, který se po útocích Hamasu v říjnu 2023 odmítl vrátit do služby v Gaze, je podle magazínu listu The Guardian Yuval Green. Tento izraelský vojenský zdravotník, který jako záložník strávil 50 dní ve městě Chán Júnis v jižní Gaze. Během služby zažil válkou zničené město a rostoucí pochybnosti o smyslu mise.

Zlomovým okamžikem pro něj byl rozkaz zapálit dům, který považoval za nemorální. Když na to upozornil svého velitele, nedostal odpovědi, a tak se rozhodl z armády odejít. Pro Guardian dodal, že ho také znechutilo chování některých vojáků, kteří Palestincům rozkrádali byty.

Rezervisté nechtějí do války

Podobně to mají i Izraelští záložníci Tal Vardi a Michael Ofer Ziv, kteří také odmítají návrat do služby v Gaze. Nesouhlasí s vedením války. Společně s dalšími vojáky navíc podepsali dopis, v němž stojí, že pokračování vojenských akcí nevede k osvobození rukojmích a zvyšuje počet mrtvých. Co se týče odchodů, tak podle Guardianu nejsou tito tři vojáci rozhodně žádnou výjimkou.

Rezervisté, kteří měli být oporou armády, tak dnes odmítají povolávací rozkazy, i když jim za to hrozí postih. Mnoho z nich je ekonomicky vyčerpaných, kvůli vojně přišli o práci nebo o výraznou část příjmu. Podle průzkumu, který zveřejnil +972 Magazine, který odkrývá dění v Izraeli a Pásmu Gazy, od října 2023 utrpěla výraznou finanční ztrátu téměř polovina rezervistů a přes 40 % jich bylo z práce propuštěno, nebo nuceno dát výpověď.