Izrael v červenci podnikl několik náletů na jižní Sýrii a bombardoval i hlavní město Damašek. Důvod? Chtěl tak prý ochránit drúzskou menšinu v provincii Suvajda před místními beduínskými kmeny, které, alespoň z pohledu Izraele, měly podporu vlády v Damašku. Jenže drúzové, kteří žijí v Sýrii i Izraeli, pomoc izraelské vlády odmítají.
Považují ji za záminku pro izraelské útoky na syrskou vládu. Odmítají ji i ti, se kterými se redakci Bold News podařilo spojit. Drúzové varují, že se je Izrael snaží zatáhnout do konfliktu, který není jejich.
Stojí o ochranu?
Izraelská armáda v červenci zesílila útoky na území jižní Sýrie a zaútočila i na hlavní město Damašek, kde bopmbardovala budovu ministerstva obrany.
Oficiálně tvrdí, že jejím cílem je ochrana drúzské menšiny v oblasti Suvajda na jihozápadě země, která s Izraelem sousedí. Drúzové, které jsme vyzpovídali, ale označují tento argument za záminku a upozorňují na to, že o žádnou ochranu nikdy nežádali.
Jsme jim lhostejní
Není to přitom pooprvé. Protože Drúzové žijí i v Izraeli, tak je země podle amerického magazínu US News pravidelně využívá jako záminku pro to, aby mohla bombardovat syrské vládní budovy, a tím Drúzy ochraňovat.
“Izraelští Drúzové mají s tamní vládou dobrý vztah, ale ti syrští nikoho nezajímají,” potvrzuje pro Bold News šestadvacetiletá Rana. “Jsme jen záminka pro to, aby mohli bombardovat Sýrii.”
Kdo jsou vlastně drúzové
S Ranou, studentkou z Damašku, jsme se potkali během naší květnové cesty po Sýrii. I ona potvrzuje, že Izrael používá jejich menšinu jen jako argument k útokům. "O naše dobro jim nejde. O žádnou izraelskou ochranu nestojíme,” dodává Rana.
Drúzové jsou příslušníci menšiny, kteří žijí především v Sýrii, Libanonu, Izraeli a Jordánsku. Mají uzavřenou víru, která vychází z islámského šíismu, ale značně se od něj liší. Člověk se musí jako drúz narodit.
V Sýrii tvoří tato menšina zhruba tři procenta obyvatel a jejich centrem je jih země. V Izraeli a na okupovaných Golanských výšinách jich žije přibližně 140 tisíc. Právě jejich geografická poloha mezi syrským a izraelským územím z jejich domova činí dlouhodobě citlivý bod v mocenském rozložení v regionu.
Těžko i za Bašára
Situace drúzské menšiny v Sýrii je podle webu The Druze, který se menšině věnuje, napjatá už od začátku občanské války v roce 2011. Drtivá většina komunity se odmítla připojit na stranu režimu Bašára Asada nebo ozbrojené opozice. V důsledku toho však čelila útokům z obou stran.
Drúzové organizovali vlastní obranné skupiny a pokoušeli se zachovat relativní neutralitu, která jim však nezajistila bezpečí ani stabilitu. Ztráty na životech, únosy a útoky na vesnice jsou pro drúzy stále na denním pořádku, a to i po převzetí moci novou vládou.
Etnické střety
V provincii Suvajda v jižní Sýrii propukly v polovině července tvrdé etnické střety mezi drúzskými milicemi a sunnitskými beduínskými kmeny. Boje si během několika dnů vyžádaly stovky obětí, podle OSN bylo vysídleno přes 90 tisíc lidí a bezpečnostní situace v regionu se dál zhoršuje.
Izrael toho mezitím využil a provedl rozsáhlé nálety i na syrské hlavní město Damašek, opět pod záminkou ochrany Drúzů. “Dnešní situace je napjatá a s tím, co dělá Izrael, je to pro nás ještě horší. Bojíme se, aby proti nám nešla i syrská vláda. Aby nás nezaškatulkovala a neřekla, že jdeme ruku v ruce s Izraelem. Tak to totiž není. O žádnou pomoc nestojíme,” dodala Rana. A stejný postoj mají i představitelé Drůzké menšiny, kteří kroky Izraele pravidelně odsuzují.
Představitelé drúzských komunit v Sýrii i na okupovaných Golanech vyzývají k ukončení násilí a varují před tím, že jejich komunita může být zatažena do konfliktu, který s ní nemá nic společného.
