Gen Z je optimistická. Tedy alespoň ta v USA. A pozitivní je, co se týče tamní politiky a jejích dopadů. Navzdory stále hlubší polarizaci ve Spojených státech generace Z věří víc než starší lidé, že rozdělení společnosti nemusí být trvalé. Příkopy mezi demokraty a republikány lze podle mladých lidí překlenout.

Toto celkem překvapivé zjištění vyplynulo z nedávného průzkumu, za kterým stojí studenti politologie ze Stanfordovy univerzity.

Vyhloubené příkopy

Názorové rozdělení společnosti je v posledních letech velkým tématem v celém západním světě. Jinak tomu není ani ve Spojených státech, kde se příkopy mezi demokraty a republikány čím dál víc prohlubují, důvěra v instituce klesá a společnost je rozdělena na dva nesmiřitelné tábory.

Nový výzkum studentů politologie ze Stanfordovy univerzity ale ukazuje, že Gen Z může být do budoucna tou generací, která by aktuální trend mohla zvrátit.

Studentský průzkum

Studenti nedávno provedli rozsáhlý průzkum mezi více než 1 500 Američany a došli při tom k zajímavému závěru. Podle jejich zjištění jsou totiž lidé narození mezi lety 1997 až 2012 v oblasti společenského rozdělení mnohem optimističtější než starší generace.

Častěji totiž věří, že politické příkopy lze překlenout a současná polarizace nemusí být trvalým stavem. Starší generace přitom podle průzkumu považují příkopy mezi oběma tábory za téměř nezasypatelné a budoucnost vidí oproti mladým lidem mnohem pesimističtěji.

Stále se hledají

Podle spoluautora průzkumu Jadona Urogdyho je optimismus generace Z dán tím, že mladí ve svém věku stále hledají politickou identitu. Jejich názory se tak ještě formují, díky čemuž jsou otevřenější dialogu a případným názorovým změnám.

„Máme před sebou světlou budoucnost. Naše identity i názory se stále formují, a právě proto je tento okamžik tak důležitý,“ uvedl Urogdy pro univerzitní magazín Stanford Report.

Kultivovaněji diskutují

Výzkum zároveň ukázal, že generace Z vede politické diskuze v internetovém prostředí mnohem přirozenějším způsobem než starší lidé. Část výzkumného týmu se zaměřila právě na vliv sociálních sítí na politické postoje mladých s očekáváním, že každodenní používání platforem povede k vyšší polarizaci. Realita se ale ukázala být mnohem složitější.

Lidé, kteří na internetu tráví hodně času, sice podle získaných dat častěji vyjadřují vůči svým politickým oponentům negativní postoje, podobný efekt se ale objevuje napříč všemi generacemi.

Chápou druhou stranu

Studenti zkoumali také to, jestli sociální sítě deformují představy mladých o tom, co si myslí jejich názoroví oponenti. Výsledky ukázaly, že tomu tak není. Respondenti generace Z sice často cítí větší odpor vůči opačné straně politického spektra, jejich představy o názorech druhého tábora ale nejsou výrazně zkreslené.

To je důležité zjištění, protože často zaznívá názor, že právě sociální sítě vytvářejí uzavřené informační bubliny, které lidem brání chápat druhou stranu.

Republikáni jsou optimističtější

Průzkum zároveň vyvrátil představu, že by generace Z byla ideologicky jednotná a automaticky liberální. Ukázal totiž výrazné rozdíly mezi mladými demokraty a republikány.

Zajímavé je, že právě mladí republikáni byli častěji přesvědčeni o tom, že se politická polarizace může v budoucnu zmírnit. Mladí demokraté naopak byli skeptičtější.

Selhává demokracie?

Studie také ukázala, že mnoho mladých Američanů už nevnímá hlavní problém pouze v jednotlivých politicích nebo jejich konkrétních rozhodnutích. Mladí totiž mají stále častěji pocit, že selhává samotný politický systém.

Tento postoj se výrazně projevil například u témat, jako je rostoucí nedostupnost bydlení nebo ekonomická situace. Řada respondentů uvedla, že demokracie podle nich nedokáže efektivně řešit problémy, kterým jejich generace čelí.