Bold news

České politické strany se před volbami shodují, že bezpečnost země je důležitá. Každá k ní ale přistupuje trochu jinak. Spolu chce modernizovat armádu, posilovat spolupráci v NATO a do roku 2035 zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP.

Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 se logicky propadl i tamní cestovní ruch. Turisté se ale navzdory válce začali vracet. Podle serveru Visit Ukraine dokonce Kyjev za rok 2025 hlásí rekordní příjmy z turismu. Návštěvníky do země lákají hlavně nízké ceny, adrenalin a touha vidět realitu konfliktu.

Co bude hlavním tématem voleb? Stav české ekonomiky, dostupnost bydlení, péče o psy, zdražování potravin nebo válka na Ukrajině? Většinou platí poučka, že voliče primárně zajímají domácí témata. Zahraniční politika volby nevyhrává. Letos se ale může stát, že pokračující ruská agrese sehraje v českých sněmovních volbách výraznou roli.

Situace v Gaze se nelepší, spíš naopak. Lidé tam stále umírají, a to nejen pod palbou raket. Zatímco civilisté bojují hlavně s nedostatkem jídla, Lékaři bez hranic tam denně čelí zoufalému nedostatku léků i zdravotnického materiálu. Nemocnice jsou navíc přetížené útoky se nevyhýbají ani jim.

Moldavsko se stalo útočištěm pro tisíce mladých Rusů, kteří odešli ze své vlasti kvůli nesouhlasu s válkou a strachu z mobilizace. Získat pobyt a práci V Moldavsku pro ně není úplně složité, většina z nich ale doufala, že půjde jen o krátkou zastávku na cestě do Evropské unie.

Dvacetiletá Lama Dalloulová z Gazy City se každé ráno probouzí s jedinou myšlenkou: přežít. Zatímco její vrstevníci v Evropě řeší letní plány, ona bojuje o jídlo pro sebe a své kočky a doufá, že se dožije dalšího dne. Lama, která v roce 2023 dokončila střední školu s vynikajícím prospěchem a snila o studiu v zahraničí, se teď ocitla v pasti.

V Izraeli stále víc mladých lidí odmítá nastoupit na povinnou vojenskou službu. Často pak raději končí i ve vězení, protože nechtějí být součástí armádních operací v Gaze. Kromě politických důvodů u nich hrají roli i psychické problémy, nízký plat a diskriminace v armádě.

Rusko nově nabízí takzvaná anti-woke víza pro obyvatele Západu, kteří nesouhlasí s liberálními hodnotami svých zemí a hledají útočiště v konzervativnější společnosti. Kreml tímto krokem cílí hlavně na konzervativce z USA a Evropy, kteří odmítají běžné aspekty moderní společnostI, jako je zákaz diskriminace či rovnost pohlaví.

Pásmo Gazy čelí totálnímu kolapsu. Hlad, zničená infrastruktura a každodenní bombardování si vyžádaly tisíce civilních obětí. Nejvíce trpí děti, desítky z nich podle humanitárních organizací umírají na podvýživu. Potravinová pomoc nestačí, nemocnice přestávají fungovat. Část izraelské veřejnosti vychází do ulic a žádá příměří.

Izrael v červenci podnikl několik náletů na jižní Sýrii a bombardoval i hlavní město Damašek. Důvod? Chtěl tak prý ochránit drúzskou menšinu v provincii Suvajda před místními beduínskými kmeny, které, alespoň z pohledu Izraele, měly podporu vlády v Damašku. Jenže drúzové, kteří žijí v Sýrii i Izraeli, pomoc izraelské vlády odmítají.

Česká cestovní kancelář stále nabízí zájezdy do Ruska, i když země právě válčí se sousední Ukrajinou a přímé lety z Evropy do Moskvy či jiných měst nejsou možné. Zájezdy přitom prý má agentura vyprodané dlouho dopředu, a to i přesto, že si do země nelze uzavřít ani cestovní pojištění.

V září se v Moldavsku uskuteční důležité parlamentní volby, jejichž výsledek bude z velké části záležet na rozhodnutí mladých lidí. Podle analytiků bude hlavní otázkou, zda se země přikloní k Evropské unii, nebo zpět k Rusku.

Mezinárodní bezpečnostní situace se nevyvíjí dobře. Podle květnového průzkumu britské agentury YouGov se více než polovina obyvatel Spojených států a západní Evropy obává, že by v následujících letech mohla vypuknout třetí světová válka.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu sice začala až v roce 2022, už od roku 2014 ale probíhal konflikt na východě země. Obzvláště v Doněcké a Luhanské oblasti, kde žila velká ruská menšina, začali místní ozbrojenci za pomoci ruských paramilitárních skupin obsazovat úřady a snažili se připojit celou oblast takzvaného Donbasu k Rusku.

Rusko začalo budovat nové vojenské základny a infrastrukturu v těsné blízkosti finských hranic, zároveň v lokalitě modernizuje železnici pro přesun těžké techniky. Po vstupu Finska do NATO v roce 2023 Moskva označila tuto zemi za hrozbu a reagovala rozšiřováním armády až na 1,5 milionu vojáků. To v mladé generaci Finů vyvolalo obavy.

Agentura STEM provedla v dubnu průzkum mezi tisícovkou respondentů, který se týkal postojů Čechů vůči konfliktu na Ukrajině a vyjednávání o míru. Valná většina lidí si myslí, že trvalého příměří se mezi Ruskem a Ukrajinou do konce roku nepodaří dosáhnout.

Na Ukrajině už čtvrtým rokem probíhá válka a země čelí akutnímu nedostatku mužů na frontě. Ztráty jsou vysoké a potřeba rekrutovat nové vojáky je stále naléhavější.

Konflikt na Ukrajině s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho “mírem během 24 hodin” nějak stále nekončí. Naopak, útoků přibývá a přibývá i mrtvých. My jsme se během naší návštěvy Kyjeva, kde jsme zažili bombardování a noc v úkrytu, přesunuli i do Buči.

Kryvij Rih, Sumy, Kyjev. Zdá se, že od té doby, co začaly mírové rozhovory mezi USA a Ruskem, je bombardování ukrajinských měst ruskou armádou čím dál intenzivnější. A umírají při něm desítky civilistů včetně dětí. My jsme se z Kyjeva vrátili 9. dubna. Nic se nám nestalo. Místo narozeninové oslavy jsme ale skončili dvakrát v krytu.

Spolu s dalšími evropskými kolegy jsme díky ukrajinskému Institutu sociálních iniciativ a České asociaci mládeže dostali možnost vyrazit na Ukrajinu.