Nová kulturní politika ministra Oty Klempíře vyvolala ostrý odpor části kulturní obce. Desítky profesních organizací, institucí a odborů požadují její stažení a kritizují především způsob, jakým dokument vznikal. Podle nich byl připravován netransparentně a bez dostatečné účasti odborné veřejnosti.

Státní kulturní politika je v zásadě strategický plán státu pro kulturu na další roky. Sestavuje ho ministerstvo kultury. Dokument určuje hlavní priority, cíle a směřování státní podpory v oblasti umění, kultury a ochrany kulturního dědictví.

Není rozhodně důvod nic měnit. Za státní kulturní politiku je odpovědný ministr a Ministerstvo kultury, nikoliv oborová sdružení nebo kulturní asociace. Už při nástupu do funkce jsem řekl, že Ministerstvo kultury tady bude pro kulturu, a ne pro byznys s uměním. Kultura je tu pro…

— Oto Klempíř (@OtoKlempir) August 10, 2026

Předkládaná nová podoba kulturní politiky podle Klempíře stojí na konkrétních věcech, které je vláda připravena plnit. Prosazuje například víceleté financování kulturních organizací, chce zlepšovat odměňování pracovníků v kultuře, zpřístupnit státní muzea a galerie dětem, mladým lidem, seniorům a lidem se zdravotním postižením. Hodlá také investovat do staveb a institucí.

Ministerstvo na základě podnětu Svazu českých knihkupců a nakladatelů posílilo téma čtenářství a čtenářské gramotnosti. "Proto v nové politice podporujeme čtenářství jako celoživotní kulturní návyk a posilujeme roli knihoven, literatury, autorů a nakladatelů," uvedl ministr.

Co se nelíbí

Státní kulturní politika je zásadní strategický dokument, který je podkladem pro hospodaření státu v řádu desítek miliard korun a ovlivňuje život, práci i tvorbu více než 220 tisíc lidí, stojí v otevřeném dopise, kterým se proti Klempirově politice vymezili umělci a kulturní organizace.

Podle signatářů nový materiál vznikal s vyloučením veřejnosti a připravovala ho mluvčí ministerstva Barbora Šťastná. "Postup, který zvolilo ministerstvo kultury, zásadně narušuje transparentnost veřejné správy, plýtvá veřejnými prostředky a snižuje schopnost státu vykonávat demokratickou politiku," uvádí dále dopis.

Bez odborníků

Desítky profesních organizací, institucí, spolků, platforem či odborů v kultuře vyzývají v dopise vládu ke stažení projednávaného dokumentu. Důvodem je právě hlavně způsob přípravy bez participace s odbornou veřejností. Místo tvorby vlastní nové politiky se má ministerstvo podle signatářů zasadit o zavedení do praxe dokumentu, který loni na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS).

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK řekl, že dopis obdržel v pondělí v devět ráno a hodlá se jím zabývat. Během týdne, kdy kvůli dovolené neúřadoval, dostal i řadu dalších. Poznamenal také, že otevřený dopis není podepsaný konkrétní osobou.

Bere to na vědomí

K nové Státní kulturní politice ČR 2026-2030, kterou netradičně namísto ministerstva kultury na webu zveřejnila Hospodářská komora ČR, je možné podávat připomínky. Meziresortní připomínkové řízení má skončit 11. srpna. U odborné veřejnosti se podle Klempíře prodlouží do 25. srpna.

"Lhůtu pro připomínky jsme na žádost profesních organizací prodloužili o dalších 14 dní. Pokud je odpovědí některých institucí na tento vstřícný krok deklarace, že se na připomínkování nové politiky nechtějí podílet, bereme to na vědomí," doplnil Klempíř.

Kdo je za dopisem

Dopis, který žádá transparentní proces a návrat ke konceptu Státní kulturní politiky minulé vlády, podepsaly asociace řady kulturních odvětví včetně Asociace spisovatelů a Herecké asociace.

Mezi signatáři jsou rovněž Obec překladatelů, Jeden svět - Mezinárodní filmový festival o lidských právech, Iniciativa Stojíme za kulturou!, Sdružení knihoven ČR, Svaz autorů a interpretů, Mezinárodní centrum tance nebo Brno kulturní.

Dopis vyzývá k uveřejnění procesu přípravy dokumentu, informací o vynaložených personálních a finančních nákladech a vyvození osobní a služební odpovědnosti.