Na začátku léta prošla Sněmovnou novela stavebního zákona, která má být podle vlády doslova revolucí. Premiér Andrej Babiš o novele už začátkem letošního roku mluvil jako o „strašně důležitém zákonu“, který povede ke zrychlení všech staveb a ve svém důsledku i k levnějšímu bydlení a nájmům.
Novinka má za cíl hlavně zrychlit stavební řízení, omezit papírování a sjednotit stavební řízení pod jedním úřadem.
Nadšení nepřišlo
Jenže zatímco vláda mluví o revoluci, kritici novely v ní vidí spíš důvody k obavám. Opoziční politici novelu označují za „lex developera“ a tvrdí, že výrazně usnadňuje život velkým stavebním firmám, zatímco obcím a veřejnosti bere část možností ovlivňovat, co a kde se bude stavět.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků zase varuje před tím, že se výstavba „zrychluje za každou cenu“ a některá zjednodušení mohou přinést problémy později.
No a ve čtvrtek 20. srpna spor vyvrcholil, když Senát novelu zamítl s tím, že je neopravitelná.
Může tedy skutečně pomoci vyřešit krizi bydlení? Opravdu nahrává developerům? A pocítí její případné výhody také lidé, kteří shánějí vlastní nebo nájemní bydlení? Na to jsme se zeptali přímo odborníků.
Bydlení v nedohlednu
Podle Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika novela dostupnější bydlení nepřinese. „Rychlejší povolování samo o sobě ceny bytů nesníží. Developeři už dnes mají řadu povolených projektů, které nestaví. Nic je nenutí stavět, natož prodávat či pronajímat za dostupné ceny,“ vysvětluje pro Bold News Vinklárková, podle níž cenu bydlení aktuálně určuje trh, respektive to, kolik jsou lidé za bydlení ochotni zaplatit.
Architektka upozorňuje na jednu z částí zákona, podle níž budou moci projekty s rozlohou nad 10 tisíc metrů čtverečních, v nichž bude obsažena alespoň polovina bytů, získat speciální zrychlené stavební povolení bez možnosti odvolání.
„To vytváří nerovné podmínky ve prospěch největších investorů a omezuje práva obcí i obyvatel hájit kvalitu života ve městech i krajině,“ vysvětluje Vinklárková. Podle jejích slov novela výrazně posiluje postavení developerů na úkor práv obyvatel, ochrany přírody, památek i veřejného zdraví.
Strukturální problém
K dopadům novely je skeptická i ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová. I ta upozorňuje, že samotné zrychlení povolovacích procesů nijak negarantuje to, že developeři budou na základě rychlejší administrativy do ceny bytů promítat ušetřené časové či finanční náklady.
„Rychlejší schvalování bez dalších podmínek může naopak zvýšit tlak na spekulativní nákupy pozemků a zrychlit komerční výstavbu zaměřenou na investiční byty, což cenu nemovitostí ani nájmů dolů nesrazí,“ varuje Bírová.
Vysoké ceny nájmů a bytů v Česku jsou podle ní důsledkem hlubokého strukturálního problému. „Chybí nám segment neziskového a veřejného bydlení, které by bylo dostupné pro široké spektrum domácností včetně nízkopříjmových,“ dodává.
Nelze čekat zázraky
Bírová zároveň upozorňuje, že by bylo velmi naivní čekat od novely stavebního zákona divy. Zákon sám o sobě totiž bytovou krizi vyřešit ani nemůže.
„V legislativě a navazujícím systému zcela chybí třeba provázanost se zákonem o podpoře bydlení, který má definovat síť poradenských kontaktních míst pro bydlení, garantované bydlení a asistenci v bydlení, což jsou nástroje pro obce, jak řešit bytovou nouzi u zranitelných skupin obyvatel,“ uvádí Bírová, která v novince vnímá také absenci "inkluzivního zónování", které funguje v západní Evropě.
Pod tímto krkolomným označením se přitom skrývá povinnost stavebníků přenechat určité procento podlahové plochy obci pro dostupné nebo sociální bydlení výměnou za změnu územního plánu či za stavební povolení.
Na udržitelnost zapomněli
Autoři novely ale podle ředitelky zapomněli i na další problémy, které se s bydlením v 21. století pojí. „Novela naprosto opomíjí environmentální aspekty. Zrychlení výstavby by nemělo probíhat na úkor adaptace na změnu klimatu a kvality života ve městech. To vnímám jako ignorování reality, kterou změna klimatu přináší,“ dodává Bírová.
Předsedkyně Sdružení nájemníků ČR Lenka Veselá upozorňuje, že při řešení současné krize není možné soustředit síly pouze do nové výstavby. „Velký potenciál vidíme v rekonstrukcích stávajících domů a bytů a v lepším využívání bytového fondu, který už máme,” uvádí a svůj pohled dokládá tím, že v České republice existuje značné množství neobydlených bytů.
„Měli bychom se mnohem víc zabývat tím, proč jsou prázdné a jak je dostat zpět k bydlení. Potřebujeme tedy současně stavět, rekonstruovat a využívat to, co už stojí,“ shrnuje Veselá.
Mít kde bydlet
Šéfka sdružení, které zastupuje zájmy nájemníků, také vysvětluje, proč není možné předpokládat, že víc postavených bytů automaticky povede k nižšímu nájemnému.
„Když se postaví nový byt, koupí ho investor a následně ho nabídne na krátkou dobu za maximální možné nájemné. Situaci domácnosti, která hledá stabilní a cenově dostupné bydlení, to příliš nezlepší,“ dodává s tím, že bydlení je komplexní problém a stejně komplexní musí být i jeho řešení. „Ve výsledku jde hlavně o to, aby lidé měli kde bydlet, aby si to mohli dovolit a aby měli určitou jistotu, že o bydlení ze dne na den nepřijdou,“ uzavírá Lenka Veselá.
