Další z názorových rozkolů vládní koalice se doslova točí na překvapivém tématu. Je to výstavba větrných elektráren. V posledních týdnech do boje proti nim vyrazili například Filip Turek (Motoristé), Libor Vondráček (Svobodní) nebo Jindřich Rajchl (PRO).

Nepřímo tak oponují ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (ANO), který naopak počítá s rozšířením takzvaných akceleračních zón, které mají výstavbu větrných elektráren urychlit. Kde se odpor k větrným elektrárnám vzal?

ANO s větrníky počítá

ANO proti zbytku koalice. Tak aktuálně vypadá vládní debata o výstavbě větrných elektráren. Ministr průmyslu Karel Havlíček sice kritizoval plán minulé vlády s takzvanými akceleračními zónami, tedy oblastmi, kde měl být proces výstavby větrných elektráren rychlejší, v novém vládním plánu Budoucnost 2.0 je ovšem nahradilo jen označení „vhodné oblasti“.

Ty chce vláda ve spolupráci s obcemi vymezit a zanést do územních plánů do konce letošního roku.

Vládní klinč

Naproti tomu stojí ovšem všechna zbylá vládní uskupení, která jsou striktně proti výstavbě větrníků. Zmocněnec pro klima Filip Turek (Motoristé) už proti větrným elektrárnám jede dlouhodobou kampaň.

V posledních týdnech se k němu přidal například Libor Vondráček (Svobodní za SPD) a Jindřich Rajchl (PRO za SPD). Podle Havlíčka jsou však větrné elektrárny důležité kvůli napojení na evropské prostředky a z jejich výstaveb by měl profitovat i český byznys.

„Mým hlavním tématem jsou neustále akcelerační zóny. Vytyčil jsem si za cíl zamezit masivní výstavbě větrných elektráren.“ Tak představil Filip Turek svoje cíle na pozici zmocněnce pro Green Deal.

Jakou funkci ale akcelerační zóny plní? Jelikož větrná energie tvoří v Česku jedno procento roční spotřeby, měla vláda plán, jak stavbu elektráren výrazně urychlit. Donedávna podle iRozhlasu schvalovací proces ke stavbě trval i deset let, díky akceleračním zónám se doba měla zkrátit na 12 měsíců. A to je trnem v oku mnohým politikům.

Veřejné téma

Jak se ale téma výstavby větrných elektráren stalo tak významným ve veřejné debatě? Podle analytika Petra Vidomuse z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v posledních letech raketově stoupl počet místních referend, což mobilizovalo veřejnost.

To popíchlo politiky, aby se tématu začali věnovat víc. V roce 2021 proběhlo ohledně výstavby větrníků v Česku podle statistik AMO jediné referendum. Loni bylo referend 25, přičemž ve 12 případech se obyvatelé vyslovili pro výstavbu.

Dezinfo scéna

Nejsou to jen vládní politici, kteří prosazují narativ proti výstavbě, ale i lidé, kteří používají argumenty proruských dezinformátorů. Podle Vidomuse to jsou často lidé, kteří se dříve vymezovali proti pandemickým opatřením během covidu.

Od loňského roku se navíc do odporu proti elektrárnám podle Seznam Zpráv zapojují i tváře slovenské dezinfo scény.

Slovenský vliv

Nejvýraznější je asi jogín Daniel Máčovský, který provozuje web Zapravdu.sk a odpor vůči větrníkům považuje za "další fázi boje proti spiknutí elit". Další slovenskou odpůrkyní větrníků je například aktivistka Katarína Ondrušová, která založila spolek Pokojný vietor.

„Jsou to dva lidé, kteří mají velkou komunitu a českým spolkům proti výstavbě dodali první balík argumentů,“ popisuje pro Bold News Vidomus.

Větrní strašáci

A čeho se tedy lidé v případě větrných elektráren bojí? Nejčastějším argumentem je obava o zdraví. Objevují se obavy z takzvaného infrazvuku, tedy hluku, který není pro lidské ucho detekovatelný, ale může mít na zdraví vliv.

Podle výzkumu Státního zdravotního ústavu z roku 2023 ale neexistuje důkaz o tom, že by infrazvuk z větrníků měl přímý vliv na lidské zdraví. Odpůrcům jde ale i o zdraví zvířat. Dlouholetým argumentem je to, že větrné turbíny zabíjí ptáky. Podle loňského výzkumu univerzity Yale ale za smrt ptáků mohou větrníky v 0,1 % případů. Nejčastějšími viníky jsou průsvitná okna a kočky.

Hyzdění krajiny

Další obavou je pak změnu rázu krajiny, kde by se elektrárny postavily. „To může mít své opodstatnění, záleží projekt od projektu. Existují i nevhodná umístění. Třeba bydlet u dálnice má ale horší vliv na zdraví než bydlení u větrné elektrárny. Je ale potřeba brát vážně, že lidé mají pocit, že jsou jim elektrárny vnucovány a že přicházejí o autonomii,“ doplňuje pro Bold News Vidomus.

Martin Ander ze Svazu moderní energetiky pro Seznam Zprávy dodává, že dlouho chyběla strategická komunikace ze strany státu, která by vysvětlovala význam větrných elektráren, jejich přínosy, ale i možná negativa.

„Důležité je být transparentní a vtáhnout lidi do rozhodování. Ale populisté, jako je Jindřich Rajchl, jen usilují o paušální odmítnutí elektráren. To ale nic neřeší,“ uzavírá pro Bold News Vidomus.