Gen Z

Nejmladší následnice evropských trůnů v létě rozhodně nezahálí. Některé plní královské povinnosti, jiné surfují, natáčejí reality show, rozjíždějí značky nebo studují na prestižních školách. Co tedy Gen Z princezny přes léto podnikají?

Devadesát procent příslušníků generace Z nemá jasno v tom, jaké profesi se chtějí v životě věnovat. Pro rady proto obvykle chodí za svými rodiči. Tvrdí to nový průzkum americké poradenské společnosti Gallup, o kterém informoval magazín Timei. Podle autorů studie je to však zároveň problém.

Zhruba dvě pětiny evropských teenagerů bojují podle nové studie se svým duševním zdravím. Z téměř 114 tisíc mladých studentů napříč 37 evropskými zeměmi dopadli nejlépe mladí lidé na Faerských ostrovech, Islandu a v Dánsku. Nejhůř pak, co se duševního zdraví týče, jsou na tom teenageři na Ukrajině, v Česku nebo Maďarsku.

Dluhy českých domácností podle České národní banky rychle rostou. V květnu dosahovaly 2,446 bilionu korun, přičemž výrazně narůstá i počet spotřebitelských půjček, které si často berou mladí lidé. Ti si půjčují na běžné potřeby, jako je zařízení bytu, telefon nebo školné.

I tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu dál přibývá ukrajinských žáků a studentů v českých školách. Podle ministerstva školství se jich v právě skončeném školním roce v Česku vzdělávalo přes 53 tisíc. Kromě šance na vzdělání tu ale často narážejí na řadu překážek.

Generace Z je známá tím, že se od svých předchůdců v lecčem liší. A výjimkou podle amerického časopisu Newsweek není ani oblast randění. Mladí lidé přestávají mít v oblibě seznamovací aplikace, které podle nich postrádají autentičnost a jsou příliš drahé. Místo toho se vracejí k tradičním způsobům seznamování.

Mladí Češi už necestují do ciziny jen za sluncem a památkami. Stále častěji balí kufry kvůli práci a možnosti něco si konečně našetřit. Za penězi míří hlavně do Norska, Švýcarska nebo na Island, kde berou sezónní brigády v kuchyních a hotelech.

Generace Z se na pracovišti podle průzkumu americké personální agentury ResumeHelp nebojí mluvit o politice. Jenže politika může kolegy rozdělovat, a vytvořit tak na pracovišti toxické prostředí. Podle magazínu Fast Company je tak prý potřeba si dávat pozor, konflikty řešit co nejvíce v klidu a respektovat názory ostatních.

Generace Z vyrůstala ve světě plném problémů. Zasáhla ji klimatická krize, finanční otřesy, pandemie covidu i různé globální konflikty a teroristické útoky. I proto lidé narození mezi lety 1997 až 2012 přistupují podle britského deníku The Guardian k budoucnosti jinak než generace před nimi.

Novináři po celém světě čelí denně perzekucím, věznění, pronásledování i výhrůžkám smrtí. Mnozí z nich přicházejí o život. A to platí i pro velmi mladé žurnalisty.

Mladí dospělí se na konci školního roku obvykle vydávají na trh práce, kde hledají příležitostné brigády i stálé zaměstnání. Spoustu z nich však čeká tvrdý střet s realitou, neboť kvůli automatizaci i nástupu umělé inteligence pro ně není dostatek pracovních míst.

V Keni probíhají rozsáhlé a také dosti krvavé protivládní protesty, které vede zejména mladá generace. Od středy 25. června při nich podle magazínu Deutsche Welle zahynulo nejméně 19 lidí a stovky byly zraněny. Podle Amnesty International je za většinu násilností odpovědná tamní policie.

Tisíce dolarů ročně, které zůstávají nevyužité. Přesně o tolik přichází významná část mladých zaměstnanců ve Spojených státech. Téměř čtvrtina pracovníků z generace Z ignoruje možnost zapojit se do zaměstnaneckého plánu 401(k), tedy americké obdoby důchodového spoření, na které zaměstnavatelé často přispívají. Výsledkem jsou finanční ztráty, které se v dlouhodobém horizontu počítají na desítky až stovky tisíc dolarů. 

Mladí lidé bývají v Česku v oblasti veřejné angažovanosti často podceňováni. Je to ale oprávněné? Čísla ukazují, že z hlediska občanské angažovanosti jsou mladí Češi srovnatelní s evropským průměrem. Evropský průzkum z roku 2024 ukázal, že nějakou aktivitu s cílem změnit společnost v předchozím roce vyvinula téměř polovina Čechů ve věku 15 - 30 let. 

Vysoká politika byla dlouhou dobu doménou zkušených harcovníků, kteří se na svá místa postupně vypracovávali působením na lokálních nebo méně významných místech. To se však v době nástupu generace Z mění.

Mladí lidé nemají motivaci šetřit. Podle amerického průzkumu za to může aktuální ekonomická situace. Po celém světě totiž dochází ke zvyšování životních nákladů, zdražování bydlení a šíří se i nejistota na pracovním trhu.

Dnešní děti nemají ke knihám takový vztah jako předchozí generace. Čím to je? Jednou z příčin je podle odborníků přístup jejich rodičů, kteří jim před spaním nečtou knížky. Důvod je přitom prostý. Mladí dospělí často vnímají čtení jako nudou povinnost než jako potěšení.

Politika je pro Gen Z víc než jen téma ke kávě. Podle studie americké platformy eHarmony je pro 28 procent mladých dospělých rozdílný politický názor důvodem k odmítnutí rande. To je zásadní rozdíl oproti předchozím generacím.

Mladí lidé nedůvěřují doktorům. Vyplývá to z nového průzkumu americké společnosti Edelman, podle kterého v posledních letech závratně stoupá počet mladých dospělých, kteří hledají zdravotnické rady mimo ordinaci svého lékaře. Nejčastěji s prosbou o pomoc míří za svými kamarády nebo na sociální sítě.

Až dvě třetiny mladých dospělých schytávají kritiku za způsob, jakým hospodaří se svými penězi. Jako důvody svých finančních problémů vidí především nedostatečnou výuku na školách a aktuální ekonomickou situaci.