Inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina média sledovala především z hlediska případné účasti zahraničních hostů. Většina evropských zemí na ni svého zástupce neposlala, výjimkou bylo Slovensko či Francie.

Vztah francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k Rusku je komplikovaný, Macron směrem ke Kremlu vysílá smíšené signály. Podporuje Ukrajinu, mluví o vysílání západních vojáků, zároveň ale podle něj Francie není s Ruskem ve válce a nežádá změnu režimu v Moskvě.

Putin popáté složil prezidentský slib

Vladimir Putin se po vítězství v nesvobodných a dopředu rozhodnutých volbách v úterý 7. května oficiálně znovu ujal prezidentského úřadu. Prezidentský slib skládal už popáté.

Teoreticky může být díky úpravě legislativy z roku 2021 ruským prezidentem až do roku 2036, pokud by se mu za šest let podařilo znovu vyhrát volby. Putin se svou agresivní politikou dostal do mezinárodní izolace. Přesto na inauguraci dorazili i zahraniční hosté ze zemí, které patří k demokratickému Západu. Nebo by patřit alespoň měly.

Dorazil Kadyrov i noční vlk

Kromě ruských vrcholných představitelů na inauguraci dorazil i vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov, který na tom i podle zveřejněných záběrů není zdravotně dobře. Řady přítomných obdivovatelů ruského diktátora rozšířil i americký herec Steven Seagal, který se svou proruskou orientací také netají.

Nechyběli ani představitelé ruské kulturní smetánky, například zpěvák Jaroslav Dronov či popová zpěvačka Diana Gurtskaya. Nepřekvapí ani účast Alexandera Zaldostanova z motorkářského klubu Nočních vlků.

Slovensko si to nenechalo ujít

Česká republika se připojila k dvaceti státům Evropské unie, které se akce odmítly zúčastnit. Opačný přístup zvolilo Slovensko, Maďarsko, Řecko, Kypr, Malta a taky Francie. U Slovenska, které na inauguraci zastupoval pověřený chargé d'affaires v Moskvě, to asi nikoho nepřekvapí, současná vláda je ruskému režimu nakloněna víc než zbytek Evropy.

Francii zastupoval její velvyslanec v Moskvě Pierra Lévy. Paříž ale zároveň kritizovala průběh ruských prezidentských voleb, takže je účast velvyslance trochu schizofrenní záležitost. Účast zástupců evropských států ostatně kritizoval i vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Na čí straně je Macron?

Francouzský prezident Emmanuel Macron si za své rozhodnutí poslat na inauguraci zástupce vysloužil další kritiku ze strany západních kolegů. Ve stejnou dobu navíc během návštěvy čínského prezidenta ve Francii uvedl, že Západ není ve válce s Ruskem. Francie podle něj ani neusiluje o změnu režimu v Moskvě.

Na jednu stranu podporuje Ukrajinu a odsuzuje ruské domácí i zahraniční represe, na druhou ale vydává podobná servilní vyjádření. Není to přitom tak dávno, co Macron nevylučoval vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu. Politika je občas složitá záležitost.