Summit NATO, který v Ankaře proběhl 7. a 8. července, se v Česku nesl hlavně ve znamení sporů mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou. Daleko zajímavější, než kdo kde seděl a s kým se vyfotil, je ale otázka, jak si Česko v NATO vlastně vede. Podle všeho to totiž není žádná sláva.

A nejde jen o výdaje na obranu, v nichž se Česko marně snaží roky dosáhnout dvou procent HDP. Na summitu šlo i o pomoc Ukrajině, ze které se nová vláda snaží couvat, aby vyhověla části svých voličů.

Dostává se Česko mimo dění Severoatlantické aliance? O tom jsme mluvili s bývalým vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným, kterého do funkce jmenoval kabinet Petra Fialy (ODS).

„Jsme nejslabší ze všech členských států. Na obranu vydáváme nejméně v HDP,“ říká pro Bold News bezpečnostní expert Tomáš Kopečný. V loňském roce byly za námi, co se týče výdajů, ještě Albánie a Slovinsko, letos nás ale i tyto země mohou překonat. Kopečný zároveň dodává, že kromě výdajů na obranu byly hlavními tématy summitu pomoc Ukrajině i průmyslová dimenze obrany.

Dvě procenta netáhnou

Premiér Andrej Babiš přitom před odletem na summit slíbil, že už v roce 2027 vláda navýší rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun, a poprvé tak splní závazek o dvou procentech HDP na obranu.

To podle Kopečného ale už nic neznamená. „Vůbec nevím, komu to říkal, protože dvě procenta na obranu už dnes nikoho nezajímají,“ naráží na dohodu z loňského summitu v Haagu, kde se lídři zemí shodli na zvýšení výdajů až na 3,5 procenta do roku 2035.

Ukrajina nás zachraňuje

Jediným pozitivním českým projektem na poli obrany je podle Kopečného aktuálně stále česká muniční iniciativa. Byť i ta se v posledních měsících například podle Seznam Zpráv potýká s nedostatkem financí.

„Muniční iniciativa nám v NATO stále vylepšuje reputaci. To je jediná značka, se kterou se na summitech Česko roky oprávněně hrdě prezentuje,“ popisuje.

Babišovy výmluvy?

Česko nyní muniční iniciativu nadále řídí, ale už do ní nepřispívá vlastními prostředky. Ruce pryč už Babišova vláda dává ale i od dalšího projektu, který má pomoct Ukrajině. Tím je dohodnutá vojenská pomoc v hodnotě 70 miliard eur.

Premiér to před odletem vysvětloval tím, že Česko peníze, kterými by se mělo podílet, potřebuje na vlastní obranu a plnění závazků. Dodal, že zmíněné prostředky zaplatí velké země.

Předbíhají nás

Co se týče podpory Ukrajiny, tak podle dat Kielského Institutu pro světovou ekonomiku ani tak o velikost země nejde. Z 32 zemí, které Ukrajinu podporují vojensky, finančně či humanitárně, je Česko v absolutní výši pomoci na 23. místě.

Před námi je i menší Slovensko, Belgie nebo pobaltské státy. Takové Estonsko s 1,3 milionu obyvatel dalo Ukrajině téměř o 300 miliard eur víc než Česko a v přepočtu na HDP je v pomoci dokonce druhé.

Ujíždí nám vlak?

Nejzásadnějším novým projektem, o kterém se po summitu mluví, je koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Na ní se v pondělí v Paříži v rámci jednání takzvané koalice ochotných s Ukrajinou dohodlo devět evropských zemí. Česko chybělo.

Vládní zmocněnec pro NATO Jakub Landovský v rozhovoru pro iRozhlas.cz vysvětloval, že Česko do koalice pozvánku dostalo, ale nebyl schopen vysvětlit, proč ji zatím nepřijalo a kdy se případně rozhodne.

Budeme tratit

Kopečný je k současné vládě kvůli absenci v tomto programu logicky velmi kritický. „Je to nejvýznamnější průmyslový projekt evropské části NATO posledních deseti let. Máme firmy a podniky, které by se tam skvěle uplatnily," podotýká Kopečný.

"Součástí paktu jsou třeba i Dánsko a Nizozemsko, což na poli obranného průmyslu nejsou tak velcí hráči, ale jejich firmy se budou účastnit, zatímco naše ne. Není to už jen o politické stránce, ale i o té ekonomické.“

Česká vyčůranost

Co tedy stojí za tím, že je české postavení v NATO tak slabé? Podle Kopečného za tím stojí typická česká "vyčůranost". A ta se v tomhle případě projevuje dlouhodobým vývojem a postojem k obranyschopnosti státu.

"Chtěli jsme chytrácky dosahovat dvou procent posledních deset let a většinou jsme se o to ani nesnažili," říká bývalý vládní zmocněnec. Nutno dodat, že dvouprocentních výdajů na obranu tak, jak vyžaduje dohoda států NATO, nikdy nedosáhla ani vláda Petra Fialy. Ta ale alespoň před svými voliči nemusela zpochybňovat pomoc pro napadenou Ukrajinu.