V dalším díle podcastu Českého královského institutu s názvem Hradní harašení byl hostem slavný houslista a soudní znalec historických smyčcových nástrojů Jaroslav Svěcený. Ten také v rozhovoru mluvil o výjimečné hodnotě houslí, a to nejen jako hudebních nástrojů, ale i jako uměleckých děl s bohatou historií sahající až do 16. století.

Vysvětluje, že kvalitní housle jsou už stovky let považovány za stabilní investici, která neztrácí hodnotu ani v krizích. Svěcený připomněl také úzké propojení houslí s královskými dvory a institucemi.

„Zlato je zlato. Ale housle jsou umělecké dílo,“ říká umělec a dodává, že mezi hlavní atributy houslí nepatří pouze zvuk. Housle totiž podle něj nejsou cenné pouze tím, jak hrají, ale i samotným faktem, že prostě existují. Svěcený v podcastu také přiblížil mnohasetletou historii tohoto noblesního hudebního nástroje.

Okénko do historie

Tvar houslí, jak jej známe dnes, se podle Svěceného ustálil už v 16. století. Skutečný vrchol ale přišel až o dvě století později, v době slavného italského houslaře Antonia Stradivariho.

„Měli jsme obrovské štěstí, že tehdy neexistovaly mikrofony. Stradivari dotáhl nástroje do formátu, že bez problémů utáhnou halu se šesti sedmi tisíci lidmi,“ řekl v podcastu Svěcený.

Skvělá investice

Houslista také připomněl, že v západních zemích jsou housle v posledních 300 letech běžným investičním artiklem. Jako příklad uvádí španělského krále, jehož předek si přímo u Stradivariho objednal nástroje pro celé smyčcové kvarteto.

„Ty nástroje se dodnes vytahují, hraje se na ně a přenáší se to do desítek televizí a rádií,“ říká s tím, že v Česku tuto tradici na více než čtyři desítky let přerušil komunismus, kdy se housle hlavně vyvážely.

Nejsou pro každého

Investice do houslí však podle Svěceného není pro každého, neboť jejich hodnota se obvykle pohybuje ve velmi vysokých částkách. Nejvíc přitom stojí italské nástroje značek typu Stradivari, Guarneri, Amati.

„Tam se bavíme o desítkách milionů eur. Pro normální smrtelníky je to astronomické,“ přibližuje Svěcený. Pro běžné lidi jsou prý reálnější investice do houslí z přelomu 19. a 20. století, jejichž hodnota sice dosahuje 80 až 100 tisíc eur, avšak jejich roční zhodnocení dosahuje 10 až 20 procent.

Problémem jsou kopie

A proč jsou housle tak zajímavou investicí? Podle umělce za tím stojí fakt, že tento hudební nástroj svoji hodnotu neztrácí ani v dobách krizí, jako byly války nebo covid. Jediným skutečným rizikem totiž je jejich pravost. Kopií je obrovské množství.

Někdy tak dokonalých, že by si je prý i klidně koupil. “Tedy kdyby byly jako kopie přiznané,” říká s úsměvem umělec.

Housle a králové

S vysokou hodnotou houslí souvisí i fakt, že historie tohoto hudebního nástroje je pevně spjatá s královskými dvory. Jedná se o Francii, Anglii, Španělsko, Rusko, ale i katolickou církev.

Třeba Britská královská rodina dodnes půjčuje vzácné nástroje studentům Royal Academy of Music, mají obrovskou sbírku. „Každý nástroj má pas, pojištění, přesně daná pravidla. Ale ten student si může zahrát na něco, o čem jiní jen čtou v knihách,” dodává Svěcený. Nejstarší housle, na které kdy Svěcený hrál, pocházejí z konce 16. století. „Ty nástroje fungují. Pořád. To je na tom to neuvěřitelné.“

Zajímá vás víc z podcastu Hradní Harašení, jehož hostem byl houslista Jaroslav Svěcený? Už nyní si ho můžete pustit na Spotify nebo Apple Podcasts.