Dvě procenta HDP už jsou podle prezidenta Petra Pavla na obranu málo. Česko by podle něj mělo příští rok přidat alespoň několik desetin procenta, jinak bude kvůli novému závazku NATO postupně nabíhat deficit, který by se v dalších letech jen prohluboval.

Prezident při čtvrteční návštěvě firem v Novém Městě na Moravě na Žďársku řekl, že dvě procenta sice bylo minimem nedávno, ale "dnes už bychom měli být o nějaké desetiny výš."

Ministerstvo obrany by mělo příští rok hospodařit s výdaji 191 miliard Kč. Splní tak stanovená 2 % HDP na obranu. Šéf resortu Jaromír Zůna to řekl po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou. Úřad by tak měl mít zhruba o 36,2 miliardy Kč k dispozici víc než letos.

— ČT24 (@CT24zive) August 19, 2026

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po středečním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) oznámil, že obrana plánuje na příští rok výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. Uvedl, že Česko tak závazek NATO splní.

Míříme k pěti procentům

Státy NATO nicméně podpořily na loňském summitu v Haagu deklaraci, v níž se zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP. Z této částky mají jít 3,5 procenta na čistě vojenské a obranné výdaje a 1,5 procenta na širší bezpečnostní oblast, například na infrastrukturu či posílení kyberbezpečnosti. Předchozí cíl činil dvě procenta HDP.

K jednáním o návrhu státního rozpočtu na příští rok prezident řekl, že je stále vnímá jako pracovní. "Ze všech výstupů zatím zaznívá, že není možné prezentovat konkrétní čísla, takže je i předčasné dělat nějaké závěry," uvedl.

Předpokládá, že až bude mít rozpočet konkrétní kontury, bude zveřejněný. "Teprve potom asi bude prostor podívat se na to, do jaké míry jsou nebo nejsou naplněné priority, které si sama vláda stanovila," uvedl. Dodal, že uvítá konzultaci s jakýmkoliv ministrem. "Abychom se vyhnuli vyjadřování nesouhlasu, případně výhrad, v okamžiku, kdy už je legislativa hotová," řekl.

Rozpočet nechá na vládě

Na otázku, jaká podoba návrhu státního rozpočtu by prezidenta mohla vést k jeho vetu, Pavel podotkl, že zatím žádný rozpočet nevetoval, přestože měl různé výhrady. Uvedl, že rozpočet považuje za exekutivní nástroj vlády.

"Proto si myslím, že by asi nebylo úplně vhodné, aby do této oblasti prezident zasahoval, pokud nebude ten rozpočet opravdu fatálně špatný," řekl.

Naopak novelu, která mění pravidla tvorby veřejných rozpočtů, minulý měsíc vrátil Sněmovně. "To není rozpočet, to je zákon, který stanovuje meze a pravidla pro sestavování rozpočtu. Tam skutečně vidím zásadní problémy, proto jsem se rozhodl ho vetovat," uvedl prezident.