Péter Magyar je maďarským premiérem necelé čtyři měsíce, změnil toho ale už dost. Zbavil se třeba i proorbánovského prezidenta. Chce ale jít mnohem dál. V rámci operace „očistný oheň“ plánuje ve svém funkčním období rozbít ve státní správě struktury a principy, které jeho předchůdce Viktor Orbán za šestnáct let vytvořil.
Zemi chce zbavit korupce a nastolit právní stát. A v plánu je i nová ústava. Už provedl i několik diskutabilních kroků, ale na jeho voličskou podporu to zatím nemá žádný vliv. Kam až může Magyar zajít? A vidí bývalý premiér Petr Fiala (ODS) v Magyarových krocích to, co se mu nepovedlo v rámci „deagrofertizace“ Česka?
Raketový start
Péter Magyar v rámci „deorbánizace“ země stihl udělat za necelé čtyři měsíce spoustu zásadních kroků. Tím možná největším byla výměna prezidenta. Předchozí hlavu státu Tamáse Sulyoka odvolal nový parlament díky ústavnímu dodatku a 19. srpna zvolil novým prezidentem šéfa nejvyššího soudu Andráse Baku.
Nový prezident je ale jen špička ledovce. Magyar se snaží reformovat veřejnoprávní média a zakládá nové protikorupční úřady.
Promarnil mandát?
Něco podobného asi čekali i voliči předchozí vlády od Petra Fialy v rámci avizované „deagrofertizace“ Česka, kterou koalice Spolu před volbami v roce 2021 slibovala po vládách Andreje Babiše.
"Petr Fiala promarnil svůj mandát," napsal v kritickém textu před loňskými volbami pro Deník Referendum bývalý šéf Transparency International David Ondráčka.
"Skutečné mocenské řízení v řadě oblastí zůstává v rukou lidí spojených s předchozím systémem, zatímco nová politická reprezentace ztrácí vliv a tahá za kratší konec. Deklarovaná očista státní správy se tak ve výsledku nekonala," dodává.
Fiala: Deagrofertizace probíhala
A mnoha voličům dnešní opozice tak promluvil z duše. Bývalý premiér však nesouhlasí a tvrdí, že se s Babišovými strukturami ve státní správě vypořádat pokoušel.
"Není pravda, že by za mé vlády deagrofertizace státní správy neprobíhala," napsal na dotaz Bold News. "Po nástupu mé vlády došlo k obměně dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Personální obměny proběhly na řadě ministerstev i ve vedení státních podniků. Zásadně jsme změnili také nastavení zemědělských dotací a část podpory jsme přesměrovali od velkých holdingů k malým a středním farmám," popisuje Petr Fiala.
Magyar to má jednodušší
Proč tedy nebyla ona "deagrofertizace" vidět tak, jako je tomu dneska v Maďarsku v případě očisty po vládě přítele Andreje Babiše Viktora Orbána? I na to má bývalý předseda ODS odpověď.
"Ano, nepostupovali jsme tak rázně, jak může postupovat premiér Magyar. Neměli jsme ústavní většinu a ani uvnitř koalice nepanovala ve všem úplná shoda. Deagrofertizace však probíhala. Pomaleji a s méně výraznými výsledky, než bych si sám přál," konstatuje Fiala. "Tvrdit ale, že se nedělo nic, jednoduše neodpovídá skutečnosti," dodává pro Bold News.
Neporovnatelné?
I podle odborníků je jasné, že Maďarsko v roce 2026 je ve velmi rozdílném stavu, než bylo Česko před pěti lety, kdy se stal Petr Fiala premiérem.
„Česko funguje pořád jako standardní právní stát, byť se můžeme bavit o tom, jak dostává Agrofert dotace. Je jasné, že Fialova vláda toho spoustu oproti svým slibům o deagrofertizaci nezvládla. V Maďarsku teď ale v podstatě probíhá změna režimu a transformace v právní stát,“ popisuje pro Bold News expertka na Maďarsko Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.
Očistný oheň
Je však evidentní, že Magyar se do struktur po Viktoru Orbánovi pustil zgruntu. Celý proces dostal pracovní název operace „očistný oheň“. „Jde to zatím podle očekávání. Magyar před volbami říkal, že s Orbánovými strukturami udělá krátký, rychlý proces, a to se zatím děje,“ podotýká Janebová.
Podobný pohled nastínil v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál i bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. I on má ale o Magayrově postupu určité pochybnosti. „Určitě se z drtivé většiny jedná o očistné mechanismy, není co řešit. Ale buďme opatrní, protože například ta instalace nového prezidenta znamenala účelovou změnu ústavy,“ řekl v Českém rozhlasu.
Konec propagandy?
Magyar se kromě čistě politických kroků snaží vypořádat i s veřejnoprávní televizí MTVA, kterou stejně jako jeho voliči považuje za hlásnou troubu Viktora Orbána. V úterý 28. července se dokonce zpravodajské vysílání na kanálu M1 zastavilo.
A první zprávy po "očistě" odvysílala televize až 20. srpna. První reportáž se podle ČTK věnovala právě nástupu nového maďarského prezidenta Andráse Baky. Nezávislý zpravodajský portál Telex uvedl, že pětadvacetiminutový pořad měl "vyvážené pokrytí a prostor dostala opozice i kritické hlasy". A to je rozdíl oproti praxi z dob vlády bývalého premiéra Viktora Orbána.
Velké kroky
Už v červnu navíc parlament odhlasoval balík protikorupčních opatření, díky kterým by měla Evropská Unie Maďarsku uvolnit přibližně 17 miliard eur, které zmrazila právě pro podezření z korupce za vlády Viktora Orbána. Jedním z nejdůležitějších opatření je pak zrušení takzvaných nadací pro správu majetku ve veřejném zájmu (KEKVA).
Nadace KEKVA vznikly během Orbánovy vlády s cílem převést obrovské množství veřejného majetku, podle odhadů v hodnotě 5 až 9 miliard eur, do soukromých rukou. Nadace jsou proto považovány za jeden ze symbolů kleptokratického systému za Orbánovy vlády.
Vyčistit to
Koncem července si parlament navíc odhlasoval zřízení nového protikorupčního úřadu. Národní úřad vymáhání a ochrany majetku má podle agentury Bloomberg řešit korupční skandály Orbánovy éry.
Spadat bude pod parlament, ale má mít velmi široké pravomoce. „Není jasné, jaký bude mít nový úřad vztah k policii. Ale je to politická instituce, která je postavena nad justiční orgány, což může být ošemetné," říká pro Bold News novinář Reflexu Oliver Adámek, který maďarskou politiku dlouhodobě sleduje.
"V Maďarsku je taková atmosféra, že lidé budou spokojení, když oligarchové půjdou do vězení. Ale musí se dávat pozor, jestli nepůjde jen o pomstu."
Na hraně
Podle expertů se tedy Magyar v některých krocích dostává na hranu ústavnosti nebo transparentnosti. To platí i pro nové omezení, které se týká možnosti opakování poslaneckých mandátů. Nově mohou poslanci strávit v parlamentu maximálně tři čtyřletá období, tedy celkem 12 let.
„Tohle mě překvapilo, protože Magyar před volbami mluvil o velkých reformách, ale snížení délky mandátu nezmiňoval. Změna prezidenta byla legitimní, ale tohle už není krok správným směrem. Ucítil, že může oslabit konkurenci,“ říká Adámek.
Touha po změně
Zatím to ale nevypadá, že by i toto diskutabilní rozhodnutí nějak zahýbalo s Magyarovou popularitou. Podle serveru Politico by nyní volilo Magyarovu partaj Tisza 61 procent Maďarů, což by byl ještě nárůst o devět procentních bodů od voleb.
Adámek doplňuje, že po velkých změnách je aktuálně v Maďarsku poptávka. „Lidé chtějí, aby se politika refreshovala a aby přišly nové tváře. Reaguje na to i Orbánův Fidesz, který mění své vedení. V parlamentu měl některé poslance už od začátku devadesátých let.“
Ústavní revoluce
Na výsledcích průzkumů je vidět, že voliči Magyarovu odvahu oceňují. Další velkou zkouškou pro Pétera Magyara bude práce na nové ústavě.
„To bude zásadní, jelikož její napsání může trvat klidně rok. Magyar slíbil, že se na ní bude pracovat participativně a inkluzivně. Mají se na ní podílet odborníci různých politických proudů,“ popisuje Janebová.
Zásadní pro voliče pak je, že Magyarovy změny jsou viditelné a čitelné. Pokud vláda Petra Fialy v rámci deagrofertizace v minulém volebním období v Česku něco dělala, pak to bylo víceméně tajně.
