Jedním z největších témat současné vlády je změna financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se prozatím marně snaží vymyslet konkrétní koncept, který by zrušil koncesionářské poplatky a převedl financování České televize a Českého rozhlasu pod kontrolu státu. Debata o podobě médií veřejné služby probíhá i v opozici.
A debata je to podobně koncepční jako ta vládní. Čerstvě odhalila například názorový rozkol mezi předsedou ODS Martinem Kupkou a jeho hlavním vyzyvatelem na posledním sjezdu a současným stínovým ministrem pro místní rozvoj Radimem Ivanem.
Záhada jménem Berkovec
Kolem veřejnoprávních médií a především České televize je v posledních týdnech rušno. Ministr kultury Oto Klempíř se především pod tlakem poslanců ANO a SPD snaží přijít s novým modelem fungování veřejnoprávních médií, který by měl platit už od příštího roku.
Mezitím probíhají velmi diskutované volby do Rady ČT, kde voliči opozičních stran řeší, jak je možné, že kandidát hnutí ANO Stanislav Berkovec obdržel třináct hlasů, když jich v mediálním výboru mají vládní strany pouhých devět.
ODS se přidává
A svou debatu o budoucnosti ČT vede i opoziční ODS. Tak trochu ve starém dobrém pirátském stylu veřejně, jen ne na fóru, ale na síti X. Právě po diskutované volbě radních se první dubnovou sobotu vyjádřil stínový ministr pro místní rozvoj Radim Ivan.
Dokud budou o ČT rozhodovat politici, pak vždy bude oheň na střeše. Dlouhodobě se domnívám, že ČT by nejvíce prospělo umístění na burzu. Jsem přesvědčen o tom, že by taková televize nabízela lepší službu i lidem z Letné.
— Radim Ivan 🇨🇿➕ (@radim_ivan_57) April 4, 2026
„Dlouhodobě se domnívám, že ČT by nejvíce prospělo umístění na burzu. Jsem přesvědčen o tom, že by taková televize nabízela lepší službu i lidem z Letné,“ napsal.
Kolem série příspěvků, kde Ivan vysvětloval svůj názor na ČT, se strhla bouřlivá diskuze, do které se v úterý zapojil i samotný předseda Občanských demokratů Martin Kupka s tím, že Ivanův názor je atraktivní provokace, která nedává smysl.
Radime, zpochybňovat existenci veřejnoprávní České televize a navrhovat její umístění na burzu je možná atraktivní provokace. Teď ale vůbec nedává smysl. Je dobře načíst dlouhodobou diskusi ohledně veřejnoprávní BBC. Nestřílejme do vzduchu.
— Martin Kupka (@makupka) April 7, 2026
Zásadní je zachování nezávislého… https://t.co/HklWTv9vwH
„Neberu to nijak zle. Je dobré, že lidi na sociálních sítích vidí, že máme ve straně různé názory. Máme několik odborných týmů na toto téma a nakonec dojdeme ke konsenzu,“ popisuje pro Bold News Radim Ivan s tím, že se ho veřejný nesouhlas od předsedy Martina Kupky nijak nedotkl.
Švýcarsko jako vzor?
Ivan podle svých slov promyšlenou konkrétní podobu televize nemá, chtěl hlavně vyvolat diskuzi. „Líbí se mi ale model, který funguje ve Švýcarsku. Politici tam mají menší vliv. Platí se koncesionářské poplatky a pak je tam řídící spolek o 20 tisících členech. Členem spolku se může stát jakýkoli Švýcar a ovlivňovat tak výběr managementu i radních,“ konstatuje Radim Ivan.
Na aktuálním modelu mu vadí nízká efektivita ve využívání financí a také vliv politiků přes Radu České televize. Každopádně je prý odpůrcem zamýšlené podoby veřejnoprávních médií podle současné vlády, která chce rozhlas i televizi financovat ze státního rozpočtu, a de facto je tak dostat pod svou přímou kontrolu.
Nejdražší poplatky
Každopádně je jasné, že současná vláda se švýcarským modelem souhlasit nebude. A asi nejen tato vláda. Švýcaři platí nejvyšší koncesionářské poplatky v Evropě. V přepočtu nějakých 8 800 korun za rok.
V loňském referendu dokonce podle Českého rozhlasu odmítli jejich snížení. Tamní veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SRG SSR vysílá ve všech čtyřech úředních jazycích, což je hlavní důvod vysoké výše poplatků.
Faktický konec
Podle expertky Maríny Urbaníkové z Fakulty humanitních studií Masarykovy univerzity v Brně je debata o omezení politického vlivu na veřejnoprávní média potřebná. Ivanův návrh na privatizaci by v jejích očích každopádně znamenal konec ČT i ČRo.
„Fungovala by na stejných tržních principech jako komerční média. Představa, že rozhodování převezmou ‚tisíce lidí‘ navíc přehlíží, že reálný vliv by měli ti s největším kapitálem,“ popsala pro Seznam Zprávy Urbaníková.
Generační spor?
Sám Ivan zmiňuje, že rozdílné názory v ODS na budoucnost České televize nejsou žádným generačním sporem. Téma financování veřejnoprávních médií však na sítích rozproudilo mezi příznivci této strany vášnivou diskuzi.
Otázka ovšem je, zda taková diskuse ODS v něčem prospěje. Byl to právě ministr kultury za ODS Martin Baxa, který v minulém období prosadil navýšení koncesionářských poplatků. O změnách systému financování ale nikdo z minulé vlády neuvažoval.