Adam Čejka kandiduje za Starosty v Praze. Povoláním je analytik, je mu 29 let. "Je mi skoro třicet, mám energii na rozdávání a za sebou už i dost zkušeností," napsal Adam do medailonku k anketě projektu 30 pod 30.
"Přesně takoví lidi by ve Sněmovně neměli chybět. Mladí do třiceti by tam měli mít své zástupce, kteří budou řešit věci, co je fakt pálí: dostupné bydlení, funkční digitální stát a rozhodování postavené na datech, ne na dojmech nebo pocitech."
I Adam Čejka se mezi 30 nejúspěšnějších mladých kandidátů dostal. My jsme se ho ptali mimo jiné na to, proč si za svou domovskou stranu vybral právě STAN.
Kdy jste se začal zajímat o politiku a kdo za to mohl?
Přesný moment asi nedovedu určit, ale byl jsem ještě docela malý. Pamatuju si, že jsem jako dítě občas sledoval záznamy z jednání Poslanecké sněmovny na ČT 2.
Rodiče se tomu asi docela smáli, ale mě to fascinovalo. Postupně jsem začal víc číst, zajímat se o dění kolem sebe a už mě to nepustilo.
A kdy jste se začal zajímat konkrétně o hnutí STAN, za které kandidujete? Co vás na Starostech lákalo?
Muselo to být někdy okolo sněmovních voleb v roce 2010, kdy Starostové kandidovali společně s TOP 09. U Starostů mě nejvíc baví, že mají silnou regionální základnu, ale dnes už i zkušené celostátní politiky.
Je to mix, díky kterému dokážou řešit věci jak v malých obcích, tak na celostátní úrovni. To propojení mi dává velký smysl.
Jak konkrétně vypadal váš vstup do hnutí?
To proběhlo krátce po posledních sněmovních volbách. Že se chci angažovat v politické straně, jsem věděl dlouho, a když jsem začal pracovat pro STAN jako analytik, přišlo to přirozeně. Už jsem věděl, že nechci jen stát opodál a komentovat, ale taky něco reálně ovlivnit.
Čím vás současná vláda během uplynulých čtyř let nejvíc štvala a čím potěšila?
Potěšilo mě, že i ve velmi složitých situacích držela pohromadě a dokázala řešit obrovské krize, ať už migrační po ruské invazi na Ukrajinu nebo energetickou.
Mrzí mě ale, že se nepodařilo dotáhnout některé projekty do konce, a to často i kvůli malichernostem. Někdy prostě chyběla lepší komunikace směrem k lidem.
Jsou na vaší kandidátce ještě další mladí kandidáti?
Jsou a není jich vůbec málo. To je pro mě hodně důležité. Jde o to, aby kandidátka nebyla jen o jedné generaci, ale aby nabízela pestrou směs zkušeností i nových pohledů.
Co dnes vlastně nabízí Starostové pro mladé lidi? Proč by je měli mladí volit?
Starostové mají program, který myslí i na mladé. Jeden z hlavních bodů je dostupné bydlení. Letos se nám ostatně podařilo prosadit zákon o dostupném bydlení a chceme na to navázat.
Dál je to třeba možnost volit už od šestnácti let nebo moderní digitalizovaná státní správa, která má fungovat rychle, přehledně a online. To jsou věci, které mladí potřebují a denně využijí.
Kolik by z vašeho pohledu mělo být ideálně mladých poslanců ve Sněmovně po nadcházejících volbách?
Rozhodně víc než dnes. Nejmladší generace plnoletých tam není zastoupena prakticky vůbec. Ideál by podle mě bylo okolo dvaceti poslanců do třiceti let.
Jasně, nebudou mít tolik zkušeností jako jejich starší kolegové, ale přinesou nápady, dravost a energii. A to je přesně to, co Sněmovna potřebuje, aby se rozhýbala.
A co byste vzkázal těm mladým lidem, kteří k volbám jít nechtějí?
Že i to je volba. Ale doporučil bych se zamyslet, co ta volba vlastně znamená a jaký má důsledek.
Když k volbám nepůjdu, rozhodnou za mě ti, kteří tam přijdou. A pak je fér se sám sebe ptát: Chci, aby za mě rozhodovali ostatní, nebo si to radši vezmu do vlastních rukou?
