Česko zrušilo povinnou vojenskou službu už v roce 2004, ale v Evropě je stále v mnoha zemích realitou. Celkem jedenáct států Evropské unie a Schengenského prostoru ji má, mezi nimi třeba Norsko, Dánsko, Nizozemsko či sousední Rakousko. Armádě se přitom nevyhýbají ani členové královských rodin. 

Vojna jako tradice

Britský korunní princ William, norská princezna Ingrid Alexandra, belgická princezna Elisabeth a španělská princezna Leonor sloužili v armádě i přes to, že to pro ně jakožto pro příští panovníky nebylo povinností. Pro mnoho královských rodin se totiž jedná o běžnou a očekávanou součást jejich přípravy na budoucí roli. 

Leonor a Elisabeth 

Nejvíce se o vojenském výcviku mluví ve spojení se španělskou korunní princezna Leonor, která ovládla internet svými fotografiemi z armády. Minulý rok absolvovala klasický vojenský výcvik, letos pokračuje u námořnictva a příští rok se připojí k letectvu. Vojenský výcvik je pro následníky trůnu ve Španělsku dlouholetou tradicí, a princezna kvůli němu dokonce musela odložit nástup na vysokou školu.

Podobně to měla i belgická princezna Elisabeth. V roce 2020 nastoupila na Královskou vojenskou akademii, kde absolvovala roční studium, výcvik i letní tábory. V září 2023 složila důstojnickou přísahu a získala hodnost poddůstojnice. I v Belgii je vojenská služba součástí výcviku budoucích panovníků. 

Na konci roku 2024 se k armádě připojila i norská princezna Ingrid Alexandra, která momentálně prochází výcvikem. Slouží jako střelkyně v mechanizované jednotce a její patnáctiměsíční příprava zahrnuje náročná ostrá cvičení i každodenní fyzický trénink. V Norsku je vojenská služba povinná i pro ženy, přičemž výběr pozice v armádě závisí na schopnostech a zájmech každého jedince.

Na vojenskou službu nastoupil i devatenáctiletý dánský princ Christian, který prochází výcvikem u královské gardy, stejně jako jeho předci. I princové William a Harry armádu absolvovali, a to dobrovolně, jelikož v zemi není povinná. Harry se dokonce účastnil bojové mise v Afghánistánu a o armádní službě dodnes mluví jako o jednom z nejdůležitějších období svého života. 

Kde musí mladí lidé na vojnu? 

Povinná vojna se v Evropě netýká jen královských rodin. Stále existuje v několika zemích a další ji chtějí znovu zavést. Mezi státy, kde je vojna povinná, patří Finsko, Rakousko, Estonsko, Litva, Kypr, Řecko, Švýcarsko, Norsko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko. V některých z nich je možná civilní alternativa, jinde ne. 

V Norsku, Švédsku nebo Litvě se branná povinnost vztahuje i na ženy. Ve Švédsku to funguje tak, že se každoročně vybírá do armády pět tisíc mladých mužů a žen na základě testů a fyzické připravenosti. Od ruské agrese na Ukrajině zvažuje zavedení povinného výcviku i Německo, Česko, Rumunsko, Srbsko či Chorvatsko. Dialogy o tom vedou i další země.