Ještě před deseti lety snilo mnoho mladých Američanů o kariéře ve velkých technologických firmách, jako jsou Google nebo Apple. V roce 2026 je ale situace výrazně jiná. Důvěra mladé generace v šéfy korporací, které se ve velkém angažují i ve vývoji umělé inteligence, se podle nového průzkumu výrazně propadla.
Průzkum společnosti CNBC Generation Lab, jehož výsledky publikoval například server Futurism, oslovil více než tisíc Američanů ve věku 18 až 34 let.
Respondenti odpovídali na otázky týkající se politiky, umělé inteligence nebo stavu americké ekonomiky. Výrazná část průzkumu se zaměřila také na důvěru v devět šéfů technologických a AI společností.
Většina propadla
No a výsledky pro technologické lídry nejsou příliš lichotivé. Na otázku, komu z nich důvěřují, že bude k umělé inteligenci přistupovat zodpovědně, většina mladých Američanů odpověděla, že nedůvěřuje ani jednomu z devíti hodnocených manažerů.
Nejhůř dopadl šéf Palantiru Alex Karp. Nedůvěru k němu vyjádřilo 81 procent respondentů. Na opačném konci žebříčku skončil šéf Microsoftu Satya Nadella, kterému naopak důvěřovalo 35 procent dotázaných.
Ani další známé tváře technologického světa si nevedly výrazně lépe. Peteru Thielovi z Palantiru nedůvěřuje 79 procent respondentů, Marku Zuckerbergovi 71 procent, Elonu Muskovi 70 procent a šéfovi OpenAI Samu Altmanovi 69 procent mladých Američanů.
Nedůvěra veřejnosti
Výsledky podle serveru Futurism odrážejí výrazný obrat v postoji veřejnosti k technologickému sektoru. Ten v posledních letech čelí rostoucí kritice kvůli slabé ochraně osobních údajů, zhoršování kvality některých internetových platforem nebo obavám z vlivu technologických miliardářů na demokracii.
Symbolem tohoto technologického průmyslu se zároveň stává umělá inteligence. Ani k ní ale mladí Američané nemají příliš pozitivní vztah. Celých 45 procent respondentů očekává, že AI bude mít negativní dopad na jejich kariéru. Dalších 40 procent se domnívá, že by americká vláda měla umělou inteligenci regulovat.
Ještě výraznější odpor se objevuje v případě datových center, která jsou nezbytná pro provoz stále výkonnějších systémů umělé inteligence. Šest z deseti mladých Američanů si myslí, že masivní výstavba datových center by se měla zpomalit.
Miliardářský paradox
Technologičtí miliardáři tak podle průzkumu čelí paradoxní situaci. Přestože jsou právě oni hlavními investory do AI a infrastruktury, která ji pohání, samotná technologie a datová centra mají mezi mladými Američany stále vyšší důvěru než jejich nejvýraznější představitelé.
Z někdejšího obdivu k technologickým vizionářům tak podle průzkumu zůstává jen málo. Pro část mladé generace už nejsou Musk, Zuckerberg nebo další miliardáři symbolem budoucnosti, ale spíše nenávisti, nedůvěry a ohrožení demokracie.