V noci na neděli podnikly Spojené státy cílené údery na iránská jaderná a vojenská zařízení. Íránský režim útok označil za zločin a varoval před vážnou odvetou. V médiích se přitom čím dál více mluví o možném pádu íránského teokratického režimu, což v pondělí už dokonce připustil i americký prezident. Jak celou situaci vnímá tamní GEN Z?

Mezi nadějí a strachem 

Mezi mladými Íránci panují smíšené pocity. Mnozí z nich útoky podporují a věří, že by mohly přinést změnu politického režimu. Současně je však ovládá strach. Na rozdíl od Izraele totiž Írán nemá dostatečně vybudovanou protivzdušnou obranu ani bezpečné kryty. Většina tamních obyvatel tak tráví noci v metru nebo ve sklepeních a psychickou oporu hledají na internetu. 

VPN jako nezbytnost 

V zemi jsou mezi mladými lidmi oblíbené aplikace jako Discord, Telegram a WhatsApp, kde lidé získávají informace o konfliktu a vytvářejí diskuzní fóra, v nichž se navzájem podporují. Informuje o tom stanice Al-Jazeera. Jelikož jsou tyto platformy vládou zakázané, musí si uživatelé stahovat VPN, aby se k nim vůbec dostali. V online diskuzích mladí Íránci sdílejí své obavy, tipy na úkryty i vzájemnou podporu.

„Bojíme se, ale máme naději“

Uvnitř Íránu se ale objevují i obavy z dalšího konfliktu, ekonomického pádu a humanitární krize. Celou situaci nám popsala dvaadvacetiletá Zahra z Teheránu. 

“Nálada ve společnosti je smíšená. Bojíme se, ale zároveň vidíme naději. Naději v pád vlády a přiblížení se k demokracii. Strach z toho, že dopadneme jako Gaza,” řekla Zahra pro Bold News a dodala, že nejhorší na životě v Íránu je nejistota, komu opravdu můžete věřit. 

„Každý může být informátorem vlády, dokonce i soused vedle vás. Přesto se nevzdáváme. Od začátku jsem aktivně zapojená do protestů a i když žijeme ve válce, začíná se mi rozjasňovat naděje na lepší budoucnost. Věřím, že ženy získají více práv. Útoků se bojím, ale naděje je silnější než strach,” dodala. 

Jednou se přiblíží Evropě 

Podobně to vnímají i její přátelé, studenti práv, Maryam a Ali. Pro redakci Bold News popsali, že konflikt berou spíše jako naději na to, že ženy a muži si budou konečně rovni, nikdo se nebude muset zahalovat a že jednou budou žít v demokratické zemi. A že se jednou přilbíží tomu, co panuje v Evropě.