Andrej Babiš se nechal na začátku září slyšet, že by rád zrušil organizaci Cermat, která připravuje jednotné přijímací zkoušky na střední školy i státní maturity. Organizace je totiž podle něj zbytečná, pro stát drahá a rodiny deváťáků stojí příliš mnoho času i peněz.

Rodiče totiž svým potomkům obvykle před přijímačkami platí přípravné kurzy, jejichž ceny dosahují až desítek tisíc korun. Podle premiéra také děti kvůli přípravám na zkoušky zanedbávají zájmové aktivity.

Řešením by prý bylo vrátit přijímačky do režie jednotlivých škol. Je ale zrušení Cermatu namístě? A vedlo by skutečně k úsporám v peněženkách rodičů?

Plaga je proti

Proti Babišovu návrhu se docela rychle postavil ministr školství za ANO Robert Plaga. Podle něj by zrušení organizace rodinám kýžené úspory nepřineslo.

„Jsem bytostně přesvědčen, že když zrušíme Cermat, tak nastoupí jakákoliv jiná obchodní firma a ty kurzy budou nadále fungovat,“ řekl Plaga podle Seznam Zpráv novinářům na začátku září a připomněl, že resort pod jeho vedením pracuje na zpřístupnění přípravných kurzů rodinám, které si vysoké náklady nemohou dovolit. Za úpravu současného stavu, nikoli jeho zrušení, se pak staví i další lidé z praxe.

Jde to i jinak

Jedním z nich je Radko Sáblík, ředitel pražské Smíchovské střední školy, kterou odborníci hodnotí jako jednu jednu z nejinovativnějších institucí svého druhu v Česku. Na jeho škole mají jednotné testy od Cermatu při přijímacím řízení váhu 60 procent, zbytek tvoří motivační dopis, portfolio, vlastní test a pohovor.

„Je možné systém zachovat, upravit obsah a vyzvat školy, aby využívaly zmíněných 40 procent váhy přijímací zkoušky na školní část,“ uvedl pro Bold News Sáblík, který na podzim kandiduje za ODS do Senátu.

Za kurzy i 40 tisíc

Druhou věcí je podle Sáblíka obsah samotných jednotných zkoušek, u kterého často hraje roli výše peněz, které rodiče uchazeče investovali do přípravných kurzů, a s tím spojená „vytrénovanost“ dětí. Z rozhovorů s rodiči se Sáblík dozvěděl, že někteří z nich jsou za studijní přípravu potomků ochotni zaplatit i desítky tisíc korun.

„Někteří dali za přípravné kurzy až čtyřicet tisíc korun, mnozí zmiňovali něco mezi deseti až dvaceti tisíci,“ uvedl ředitel. Podle něj by premiér měl každopádně vysvětlit, čím hodlá roli Cermatu nahradit.

„Pokud to nechá jen na školách, mnohé nebudou mít lidské ani finanční kapacity, aby si samy zorganizovaly přijímací řízení a vytvořily si své testy,“ vysvětlil.

Přednost mají reformy

S prosbou o vyjádření jsme v redakci oslovili také Miroslava Krejčího, bývalého ředitele Cermatu a současného poslance za Motoristy, který zrušení organizace v minulosti sám prosazoval.

Ten nás odkázal na své zářijové vystoupení v pořadu Události, komentáře České televize. Tam Krejčí uvedl, že Cermat podle něj není možné zrušit ze dne na den a tomuto kroku musí předcházet řada reforem v samotném vzdělávacím systému. Stát se podle něj musí nejprve rozhodnout, zda do budoucna zachová systém jednotných přijímaček.

Vši i blechy

Podobně jako Krejčí vidí problém současného systému také ekonom a odborník na vzdělávání Jiří Münich z výzkumné organizace PAQ Research. Ani podle něj není možné debatu o Cermatu oddělit od širšího problému českého středního školství. „Člověk může mít vši i blechy najednou. Obojí je problém, systém nabídky středních škol je ale asi problém větší,“ říká pro Bold News.

Právě nedostatek míst na žádaných oborech podle něj vytváří tlak na přijímací zkoušky. „Kdyby pro každého žáka v regionu bylo v nabídce místo v oboru, o který skutečně stojí, mohli bychom si u přijímaček klidně házet mincí,“ vysvětluje Münich.

To ale podle něj neznamená, že by jednotné přijímačky měly jednoduše zmizet. Jejich výhodou je alespoň určitá míra transparentnosti a možnost srovnání. „Jen část středních škol má kompetence k tomu udělat kvalitní přijímací řízení. Ne všechny střední školy by dopřávaly stejné šance všem žákům,“ upozorňuje.

Co žáci umí?

Münich zároveň upozorňuje na poněkud jiný problém Cermatu, který se v současné debatě tolik neobjevuje. Organizace by podle něj měla mnohem víc pomáhat státu zjišťovat, co se české děti ve školách skutečně naučily.

„Česku žalostně chybí průběžné zjišťování toho, co kteří žáci umí. Bez toho nemůžeme posoudit, jaké reformy fungují a jaké ne,“ říká.

Právě takové testování by podle něj mělo být jedním z důležitých úkolů Cermatu. „Že tento úkol zatím nemá, není důvod pro jeho rušení. Naopak. Když zrušíme Cermat, kdo to bude dělat?“ ptá se na závěr Jiří Münich. Zrušení Cermatu tak bylo podle všeho ze strany Andreje Babiše jen další vyslanou sondou, která se mezi odborníky opět moc neuchytila.